Jurečka: Vodní doprava ve střední Evropě nenaplnila očekávání

Poslanec Marian Jurečka na jednání v Poslanecké sněmovně ČR navrhoval, aby se projednala studii proveditelnosti ke kanálu Dunaj-Odra-Labe. Například starostové téměř šesti desítek měst a obcí z Olomoucka, Přerovska a Novojičínska nyní žádají ve společném memorandu vládu, aby pozastavila rozhodování o pokračování přípravy vodního koridoru.  Na jeho komentář se zaměřilo vodarenstvi.cz.

„Myslím, že by další strategická rozhodnutí měla být projednána nejen vládou, ale také poslaneckou sněmovnou a jejími výbory. Dle studie se jedná o investici za 580 miliard korun a zásadně zasáhne území Olomouckého, Pardubického, Zlínského, Moravskoslezského a Jihomoravského kraje. Chtěl jsem po poslanecké sněmovně, aby zástupce vlády tuto studii představil a aby byla projednána v Hospodářském a Zemědělském výboru, stejně jako ve Výboru pro životní prostředí. Osobně s touto investicí nesouhlasím,“ řekl Jurečka.

Podle něj vodní doprava ve střední Evropě včetně Německa klesá a nenaplnila zdaleka původní očekávání. I u kanálu Rýn-Dunaj je dnes doprava na 42 % původně plánovaného provozu. „Investice do tohoto kanálu nemá návratnost, je problematická z hlediska životního prostředí a nedostatku vody. Místo toho by měl stát vrhnout veškerou energii na výstavbu vysokorychlostní železnice. To je investice, která nám pomůže v dalším rozvoji a napojení na evropskou vysokorychlostní soustavu. Bohužel tento můj návrh kluby ANO a ČSSD zavetovaly, a tak nemohlo být ani hlasováno o zařazení tohoto bodu na program schůze sněmovny,“ uvedl dále Jurečka.

Přerovská senátorka Jitka Seitlová také uspořádala v červnu veřejné slyšení na půdě Senátu ČR, na kterém zazněly argumenty pro i proti záměru. „Máme velké obavy z toho, že by tato stavba přinesla výrazné zhoršení bilance vody v krajině. U Trnávky má být velký most, u Jezernice zase kilometr dlouhý tunel, což by ovlivnilo podzemní vody. Kanál by výrazně přetvořil krajinu a prostředí Moravské brány,“ řekl například starosta Lipníku Miloslav Přikryl.

Podle projektu se má z Přerova stát největší vnitrozemský přístav Evropy, kde by kromě napojení na silniční, vodní a železniční dopravu mělo vzniknout propojení na letiště. Ředitel společnost Plavba a vodní cesty Tomáš Kolařík ale uvedl, že by díky koridoru získal Přerov na přitažlivosti. „V Přerově má vzniknout největší nákladní přístav a logistické centrum s napojením na všechny druhy dopravy – silniční, železniční, leteckou a vodní. Kromě nákladní plavby je velký potenciál i pro tu rekreační, protože by koridor propojil stávající Baťův kanál s Přerovem,“ shrnul výhody Kolařík.