Extrémní sucho na třetině území

Podzimní sucho dolehlo na 95 procent území České republiky. Nejhůře jsou na tom oblasti kolem Labe a Lužnice, Plzeňsko či jihovýchodní Morava. Informace zveřejnili výzkumníci z týmu InterSucho při Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky a Mendelovy univerzity v Brně.

„Nejčastěji se týdenní úhrny (18. 11. 2018 – 25. 11. 2018) pohybovaly od 0-10 milimetrů. Pršelo většinou na Vysočině a v jižních Čechách. Naopak jen do 2 milimetrů během týdne napršelo na severozápadě, jihozápadě Čech a na severovýchodě Moravy,“ uvedli výzkumníci. Na více než 30 procentech monitorují extrémní sucho. „Jedná se o znepokojivý údaj v kontextu dosavadního průběhu roku i s ohledem na fakt, že podzim a zima patří dlouhodobě mezi období, která jsou na srážky spíše chudší,“ doplnili.

Podle Zdeňka Žaluda z výzkumného týmu extrémní sucho způsobil souběh vyšších teplot a nižších srážek. Podle závěrů navíc v Česku zůstává deficit zásob původní vláhy. V krajině chybí zhruba 20 až 40 litrů vody na metr čtvereční.

„Například stromy, co v extrémním suchu již v srpnu shodily listí a v teplém říjnu a na počátku velmi teplého listopadu začaly vegetovat a investovat do biomasy, samozřejmě zmrznou,“ uvedl Žalud. Se suchem se perou i zemědělci. „Dopady na výnosy jařin, ale i řepky, okopanin a kukuřice jsou hlášeny téměř ve všech sledovaných okresech. Ve velké míře jsou hlášeny projevy sucha u ovocných stromů a vinné révy,“ uvedli dále odborníci.

Intersucho v zemích střední a jihovýchodní Evropy sleduje zemědělské sucho z tvrdých měřitelných dat od Českého hydrometeorologického ústavu a od CzechGlobe. Zároveň do tvorby výrazně vstupují agronomové zemědělských podniků jako zpravodajové z katastrů, na nichž hospodaří. Díky jejich zpětné vazbě může portál upravovat mapy podle skutečné situace. Nejvíce zemědělských zpravodajců se nachází na Znojemsku, Břeclavsku, Lounsku nebo Rakovnicku.