Ředitel Povodí Vltavy varuje: V povodí je polovina vody oproti normálu

Podle ředitele Povodí Vltavy Petra Kubaly jsou průtoky oproti dlouhodobému normálu méně než poloviční.  Přívalové srážky sice situaci krátkodobě vylepšily, ale nyní je vody v tocích opět málo. Nejsušší místo v České republice je údajně na Rakovnicku. Publikujeme v plném znění rozhovor, který Kubala poskytl idnes.cz.

Jaká je kondice vodních toků, které spravuje váš podnik?
Podíváme-li se zpětně na období duben, květen a červen, tak se dá říct, že s výjimkou přívalových srážek, které se vyskytly i v rámci našeho povodí (více v článku Lijáky v Brdech), se průtoky ocitají na hodnotách, které jsou pod padesáti procenty dlouhodobých průměrných hodnot charakteristických pro toto období. Nic optimistického to není.

Na druhé straně máme v podstatě naplněné vodní nádrže včetně těch vodárenských, které jsou určeny výhradně pro zásobování pitnou vodou. Situace na vodních tocích pod nimi je příznivější než jinde, kde vodní nádrže nejsou. Už od konce dubna a od května vypouštíme z většiny nádrží takzvaný minimální zůstatkový průtok – nadlepšujeme průtoky a zároveň šetříme vodu, abychom s nadlepšováním vydrželi co nejdelší období.

Na jak dlouhou dobu zlepšily přívalové srážky stavy v řekách a potocích?
V průběhu posledních třech týdnů proběhla na celém území i u nás v povodí spousta přívalových srážek a bleskových povodní. Je to situace, která vám na několik hodin nebo na jeden den až dva dny zvedne průtoky i v tocích, kde je sucho. Způsobí to výrazné škody, voda jde převážně z polí, luk a z nějakých občasných vodních toků. Jenomže za dva až čtyři dny jsme se dostali zpátky tam, kde jsme byli – máme sucho a navíc i škody, které způsobila přívalová srážka. Na hydrologické situaci to nic nezměnilo.

Kde v povodí je situace nejhorší?
Z hlediska dlouhodobého sledování je na tom nejhůře celé povodí Rakovnického potoka, které je nejsušším místem v České republice. Je na tom mnohdy hůře než jižní Morava, v některých věcech jsou tyto dvě oblasti srovnatelné. Způsobuje to poloha a srážkový stín Krušných hor, geologie a hydrogeologické podmínky. Sucho a nedostatek vody se tam vyskytuje dlouhodobě.

Kvůli tomu jsme si od Výzkumného ústavu vodohospodářského nechali zpracovat hydrologickou studiio možných opatřeních na vylepšení situace. Vznikl návrh na sedm lokalit, kde by bylo možné vybudovat nějaké nádrže, z nichž by se posléze nadlepšovaly průtoky. Po následné studii proveditelnosti nám zůstaly lokality dvě – Senomaty a Šanov na Rakovnickém a Kolešovickém potoce. Díky usnesení vlády z roku 2016 jsme jako hlavní investor začali podnikat kroky k realizaci. Teď probíhají průzkumné a technicképráce a majetkoprávní vypořádání k pozemkům, které tím budou dotčeny (o tom, že Česko potřebuje pět přehrad, čtěte zde).

Ruku v ruce s tím jdou i návrhy na opatření v celé ploše povodí, které povedou ke snížení odnosu živin a snížení erozní zátěže. Také jsme vybrali obce, kde bude potřeba vybudovat čistírnu odpadních vod, aby během období sucha nedocházelo k problémům s kvalitou vody.

Projekt je od počátku první částí celkového řešení problému povodí Rakovnického potoka, které chceme dotáhnout do finálního řešení, v rámci něhož bychom mohli převádět vodu z nádrže Nechranice v povodí Ohře. Získali bychom tak dostatečné množství vody a nové vodní nádrže by nesloužily pouze k nadlepšování průtoků, ale byla by v nich také zásoba například pro závlahy chmelnic. Spolupracujeme na tom i s kolegy ze státního podniku Povodí Ohře.

Kdy by se mohlo začít s výstavbou?
V případě nádrží Senovaty a Šanov už probíhá příprava. Do konce příštího roku bychom se mohli výrazně posunout s vyrovnáním majetkoprávních vztahů. To je alfa a omega všeho. Pak by probíhaly další nezbytné stupně dokumentace – stavební povolení a další. Pokud hovoříme o převodu vody, je to otázka deseti až dvaceti let, což však v celkovém kontextu hrozby sucha není nic dalekého. Čekají nás také jednání se zástupci obcí, se zemědělci a s dalšími a vše to jsou věci, které není možné udělat ze dne na den.

Kolik dalších nádrží by se mohlo postavit v celém povodí Vltavy?
Máme to vymyšlené díky našim předkům, kteří na tom pracovali už v období první republiky. Měli jsme jeden z nejlepších konceptů vodohospodářského plánování v Evropě. Přežilo veškeré režimy a díky němu jsme měli zpracovánu řadu lokalit, které jsou vhodné pro vybudování vodních nádrží. Nebyla to jen místa na mapě, byla s tím spojena konkrétní ochrana jako zákaz výstavby chemického průmyslu nebo dopravních koridorů v místě zátopy. Povolena byla pouze individuální výstavba, aby nezačaly vymírat obce. Místa byla vymezena v rámci území celé naší republiky na základě konkrétních inženýrskogeologických průzkumů. Lokalit byly stovky, ale postupně se to vytříbilo na 192.

V roce 2009 jsme přešli na jiný koncept plánování v oblasti vod, a to podle Rámcové směrnice o vodách Evropského parlamentu, a schválili jsme nové plány povodí, kdy tyto hájené lokality už nebyly. Nyní máme na základě novely vodního zákona z roku 2008 generel území hájených pro akumulaci povrchových vod, který zahrnuje alespoň 65 lokalit pro možné výstavby vodních nádrží po celé České republice. Vychází to z prověřených plánů našich předků a hájení těchto území probíhá dál. V případě, že budeme potřebovat stavět přehrady kvůli zásobám pitné vody nebo kvůli průmyslu a závlahám, máme vytipovaná vhodná místa.

Je pro vás stavba retenčních nádrží a přehrad nejlepším způsobem, jak bojovat se suchem? Je to lepší než kupříkladu úprava krajiny s cílem zadržovat vodu?
Vůbec to nelze takto říct. Je nutné se na to podívat z pohledu, že jedno nenahrazuje druhé. Potřebujeme retenci vody v krajině a potřebujeme, aby se změnily způsoby zemědělského obhospodařování pozemků, aby se snížila eroze. Zároveň je potřeba malých vodních nádrží, mokřadů a dalších opatření v krajině.

Všechno je to důležité pro přírodu a krajinu, ale ve chvíli, kdy potřebujete v období sucha pitnou vodu pro člověka, pro energetiku a pro závlahy, tak ji musíte někde vzít. Nevezmete ji z mokřadů, a proto jsou nutné přehrady a vodní díla. Není to jedno nebo druhé. Je potřeba obojí a každé řešení má svůj účel pro danou lokalitu.

Dokáže povodí Vltavy bojovat zároveň se suchem i s povodněmi?
Snažíme se dělat opatření, která pomáhají zmírnit negativní a škodlivé účinky povodní a zároveň taková opatření, která předcházejí negativním důsledkům a dopadům sucha. Jsme tady ve shodě s ochranou přírody. V obci Tachlovice na příkladu Radotínského potoka brzy představíme hotovou revitalizaci několikakilometrového úseku toku. Jako Povodí Vltavy se staráme o to, aby toky opět meandrovaly a aby došlo ke zpoždění odtoku. Zadržujeme tak vodu v krajině, což posléze vede k jejímu zasakování.

Ve Vlašimi se nám podařilo udělat kombinaci technických i přírodě blízkých opatření na řece Blanici. Místní to pozitivně vnímají a co je důležité, funguje to. Dokázalo to zadržet velkou část 500leté povodně v roce 2013. Podobná opatření tedy podporují retenci vody v krajině a zároveň chrání před povodněmi. V jiných lokalitách je zase nezbytné realizovat vysloveně technická opatření. Jak jsem už řekl – potřebujeme zadržet co nejvíce vody v krajině a současně potřebujeme dostatečné množství vodních děl k zajišťování pitné vody a vody pro energetiku, závlahy, ale i pro nadlepšování průtoků v době sucha.