Memorandum proti koridoru Dunaj-Odra-Labe na Přerovsku

Města a obce v regionu odmítají koridor Dunaj-Odra-Labe. Přerovská senátorka Jitka Seitlová uspořádala v červnu veřejné slyšení na půdě Senátu ČR, na kterém zazněly argumenty pro i proti záměru.

„Studie proveditelnosti bohužel neodpověděla na základní otázku – kde brát pro průplavní kanál vodu. V důsledku klimatických změn se totiž průtoky výrazně snížily, u Moravy a Odry až na padesát procent dlouhodobého ročního průměru,“ konstatovala Seitlová. Starostové řady obcí na Přerovsku již podepsali memorandum, ve kterém vyjadřují svůj nesouhlas se záměrem.

„Nejsme ztotožněni s narušením a změnou krajinného rázu, kterou způsobí až desítky metrů vysoká betonová liniová stavba průplavu a jeho doprovodné stavby. Žádoucí není ani ztráta tisíců hektarů kvalitní zemědělské půdy,“ stojí například v textu. Pod memorandum jsou podepsaní starostové Lipníku nad Bečvou, Radvanic, Polomi, Rokytnice, Buku, Kokor, Císařova, Majetína, Citova, ale také Oder v Moravskoslezském kraji.

„Máme velké obavy z toho, že by tato stavba přinesla výrazné zhoršení bilance vody v krajině. U Trnávky má být velký most, u Jezernice zase kilometr dlouhý tunel, což by ovlivnilo podzemní vody. Kanál by výrazně přetvořil krajinu a prostředí Moravské brány,“ řekl starosta Lipníku Miloslav Přikryl. Skeptický je rovněž hranický starosta Jiří Kudláček. „V současné době nejsme schopni dostavět a udržovat stávající silniční síť, máme velké rezervy také na železnici, kdy bychom mohli zvýšit využitelnost tratí. Jít do projektu za 600 miliard korun je podle mě nereálné,“ zhodnotil Kudláček.

V samotném Přerově se bude problematika koridoru probírat na konci srpna a opoziční koalice Společně pro Přerov a Piráti chce podat návrh, aby se město vůči kanálu jednoznačně vymezilo. Podle projektu se má totiž z Přerova stát největší vnitrozemský přístav Evropy, kde by kromě napojení na silniční, vodní a železniční dopravu mělo vzniknout propojení na letiště.

Ředitel společnost Plavba a vodní cesty Tomáš Kolařík ale uvedl, že by díky koridoru získal Přerov na přitažlivosti. „V Přerově má vzniknout největší nákladní přístav a logistické centrum s napojením na všechny druhy dopravy – silniční, železniční, leteckou a vodní. Kromě nákladní plavby je veliký potenciál i pro tu rekreační, protože by koridor propojil stávající Baťův kanál s Přerovem,“ shrnul výhody Kolařík.

Scroll to Top