Česká zemědělská univerzita na 46. místě v žebříčku UI Green Metric World ...

Žebříček sestavuje pořadí škol podle ohleduplnosti k životnímu prostředí. Pražská zemědělská univerzita dopadla v českém srovnání nejlépe. Hodnoceno bylo více než 700 subjektů. Královéhradecká univerzita získala 350. místo.

Česká zemědělská univerzita v Praze má totiž svůj vlastní mokřad, který jí významně pomohl k umístění v první stovce. „Shromažďuje přebytečné dešťové vody, které se sbírají ze střech. Tento mokřad má dvě části. Mělké, litorální pásmo, které simuluje pobřežní vegetaci, jako když jdeme okolo rybníku. Potom je tady hlubší pásmo, které má hloubku kolem 1 až 1,5 metru, ve kterém simulujeme hloubku našich rybníků,“ řekl pro Radiožurnál Vladimír Zdražil z Katedry aplikované ekologie České zemědělské univerzity v Praze.

Čištění vody však není jedinou výhodou mokřadů. „Jednak je to rezervoár vody, který nám pomáhá jak v případě povodní, tak v případě sucha, protože dokáže zadržet hodně vody, a pak zase uvolňovat. A jednak je to místo s velmi bohatou druhovou rozmanitostí. Typické jsou například některé druhy orchidejí, prstnatce, vstavače nebo upolíny,“ uvedl Jan Moravec z Českého svazu ochránců přírody.

2. února také proběhl Světový den mokřadů. V iránském městě Ramsar byla v roce 1971 podepsána Ramsarská úmluva o mokřadech. Ty jsou významným biotopem a mají velký význam například jako stanoviště vodních ptáků.

Na území České republiky je dnes kolem dvou tisíc mokřadů. Z toho 14 patří do seznamu Ramsarské úmluvy. Jedná se o ty s mezinárodním významem. Pro zadržování vody v krajině a boji proti suchu je jejich existence klíčová. K nejdůležitějším českým mokřadům patří šumavská a krkonošská rašeliniště, třeboňské rybníky, podzemní Punkva nebo prameny a rašeliniště ve Slavkovském lese. K jejich poznávání mohou zájemci využít také mobilní aplikaci.

Scroll to Top