20. 12. 1958 přitekla z Jeseníků první voda do Ostravy

blank

Na den přesně před 60 lety byla dopravena první voda z Úpravny vody Podhradí do vodojemů v Krásném Poli u Ostravy. Zajistila tak zásobování rozvíjejícího se průmyslového Ostravska. Jedenáct dnů před vypršením stanoveného termínu bylo zahájeno zásobování vznikající Nové Ostravy, dnes známé jako Poruba, vodou upravenou v Úpravně vody Podhradí. Páteřním výrobním a distribučním systémem pro zásobování regionu pitnou vodou se stal Ostravský oblastní vodovod, který se během dalších desítek let modernizoval a rozvíjel do dnešní podoby.

„Důvodem pro první úvahy o tom, že je potřeba pro dynamicky se rozvíjející Ostravsko jako průmyslové srdce tehdejšího Československa zajistit dostatek vodních zdrojů, byl především nedostatek těch stávajících a jejich neodpovídající vydatnost, kapacita, ale i kvalita vody. Povodí řeky Odry je obecně poměrně chudé na podzemní zdroje vody, které do té doby sloužily nejen Ostravsku, ale také Karvinsku, Frýdecko-Místecku, Novojičínsku a Opavsku. Platí to především pro podhůří Jeseníků a Beskyd, které jsou z hydrologického hlediska pasivní oblastmi. I proto bylo nutné pracovat s řešením, kdy budou pro vodárenské účely využity povrchové zdroje,“ vysvětlil generální ředitel SmVaK Ostrava Anatol Pšenička.

Stavba Ostravského oblastního vodovodu začala v roce 1954. Od té doby vyrobil více než 4,5 miliardy kubíků pitné vody, z toho zhruba 2,4 miliardy v největší úpravně vody v Podhradí na Vítkovsku. Systém Ostravského oblastního vodovodu se dělí na dvě části: Kružberský skupinový vodovod a Beskydský skupinový vodovod. Podle ředitele Ostravského oblastního vodovodu Jiřího Komínka má 113 vodojemů systému kapacitu téměř 303 tisíc kubíků pitné vody a centrální úpravny jsou vzájemně propojeny systémem kapacitních přivaděčů s velkokapacitními vodojemy. To vodohospodářům umožňuje v případě potřeby do značné míry eliminovat problémy s kapacitou některého ze zdrojů a zajistit vysokou spolehlivost a plynulost dodávek.

Kapacita úpravny v Podhradí se postupně navyšovala. „V roce 1958 nebyla ještě dokončena tlaková štola z Kružberku a jako zdroj pro úpravu sloužila voda z řeky Moravice, která byla čerpána do úpravny. Kapacita úpravny v té době činila 250 litrů za sekundu. Po dokončení štoly se v roce 1959 zvýšila kapacita na 500 sekundových litrů, při ukončení první etapy výstavby v roce 1962 šlo o 1 000 litrů za sekundu. Po deseti letech fungování dosáhla úpravna kapacitu 2000 litrů za sekundu, čímž byla největším provozem svého druhu v tehdejším Československu,“ uvedl mluvčí SmVaK Ostrava Marek Síbrt.

Plány fungování komplexního systému se v průběhu let měnily. „Například podle původní studie se měla voda odebírat z hráze přehrady, nebylo jasné, kam budou umístěny koncové vodojemy, protože tehdejší Ostrava neměla zpracovaný územní plán, ani kde bude umístěna úpravna surové vody,“ doplnil Síbrt.

Jako chybný se ukázal předpoklad, že vodu z nádrže je možné vést pouze potrubím, proti čemuž se však stavěla příroda v podobě neschůdného a členitého údolí Moravice. Nakonec bylo nutné vybudovat v náročných podmínkách pod horským masivem ražené štoly. První voda z Podhradí do Krásného Pole u Ostravy tak přitekla ráno 20. prosince.

Scroll to Top