Může přijít tisíciletá voda znovu?

V létě 2002 postihly metropoli ničivé povodně. „Já bych řekl, že Praha není ohrožena. Situace je, řekl bych, nadmíru výtečná,“ prohlásil večer 13. srpna 2002 pražský primátor Igor Němec. To už se však na hlavní město valila tisíciletá voda. O den později byl evakuován Karlín, Malá Strana, Staré Město nebo Holešovic. Takové množství vody v Praze nebylo od roku 1845.

Povodeň v roce 2002 zpustošila pražskou zoologickou zahradu, kde uhynulo 150 zvířat. Jedním ze symbolů záplav se stal lachtan Gaston, který doplul Vltavou a Labem až do Německa, ale na následky vyčerpání zahynul. Velká voda donutila vládu a vedení měst k rychlejšímu a důslednějšímu budování dokonalejších protipovodňových zábran, které byly například v hlavním městě na mnoha místech nízké.

Protipovodňové bariéry vybudované v letech 2002 až 2012 vyšly Prahu na téměř čtyři a půl miliardy. Jednou ročně se jejich technický stav prověřuje. Podle meteorologů hrozí záplavy v souvislosti se suchem znovu.  Půda je totiž tak vyschlá, že pokud by přišly plošné extrémní přívalové deště, nestačila by vodu absorbovat. Černé scénáře hovoří o tom, že by se mohla situace z roku 2002 opakovat.

„Od roku 1936 jsme přišli o přibližně jeden milion hektarů kvalitní zemědělské půdy, která by dnes mohla zadržet až 2,4 miliardy kubíků vody. Půda se chová jako nepropustná plocha a voda se nevsakuje do kolektorů, do studní, rezervoárů, ale odtéká,“ řekl pro iDNES.cz Jan Vopravil z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy.

Scroll to Top