SOVAK ČR: SZÚ potvrdil vysokou kvalitu vody z veřejných vodovodů

Státní zdravotní ústav zveřejnil 11. července 2018 Zprávu o kvalitě pitné vody v ČR za rok 2017. Monitorování jakosti pitné vody ve vodovodech pro veřejnou potřebu se uskutečňuje v rámci subsystému II programu Zdravotní důsledky a rizika znečištění pitné vody, který je součástí Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí. V plném znění publikujeme navazující informativní text, jehož spoluautory jsou Ondřej Beneš, Radka Hušková, Filip Wanner ze SOVAK ČR. To sdružuje právnické a fyzické osoby, jejichž předmětem činnosti je zásobování vodou nebo odvádění a čištění či jiná likvidace odpadních vod, vlastníky, správce či provozovatele vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu a přímo související vodohospodářské infrastruktury, rozvoj nebo výstavba vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu a spolupráce s oborem vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu. Řádní členové SOVAK ČR v České republice v současnosti zásobují pitnou vodou přes 9 milionů obyvatel, odvádějí odpadní vody pro téměř 8 milionů obyvatel a 98 % těchto odpadních vod čistí.

 Pravidelné vyhodnocení od roku 1993 zajišťuje Ministerstvo zdravotnictví na základě usnesení vlády ČR č. 369/1991. Od roku 2004 jsou většinovým zdrojem dat pro celostátní monitoring rozbory zajišťované provozovateli vodárenské infrastruktury, jejichž provedení v předepsané četnosti a rozsahu je provozovatelům uloženo platnou legislativou.

Získané údaje jsou provozovatelé povinni převést do předepsané elektronické podoby a neprodleně je předat orgánu ochrany veřejného zdraví, respektive je vložit přímo do systému IS PiVo (Informační systém pro monitoring pitné vody). Stejná povinnost je uložena jednotlivým zdravotním ústavům při provádění rozborů v rámci hygienického dozoru. Sumarizace výsledků probíhá podle jednotlivých stanovení a dále jsou hodnoceny skupiny stanovení podle hygienické závažnosti jejich limitu (MH – mezní hodnota, NMH – nejvyšší mezní hodnota, DH – doporučená hodnota).

Doporučená hodnota (DH)

Nezávazná hodnota ukazatele jakosti pitné vody, která stanoví minimální žádoucí nebo přijatelnou koncentraci dané látky, nebo optimální rozmezí koncentrace dané látky.

Mezní hodnota (MH)

Hodnota organoleptického ukazatele jakosti pitné vody, jejích přirozených součástí nebo provozních parametrů, jejíž překročení obvykle nepředstavuje akutní zdravotní riziko. Není-li u ukazatele uvedeno jinak, jedná se o horní hranici rozmezí přípustných hodnot.

Nejvyšší mezní hodnota (NMH)

Hodnota zdravotně závažného ukazatele jakosti pitné vody, v důsledku jejíhož překročení je vyloučeno použití vody jako pitné, neurčí-li orgán ochrany veřejného zdraví na základě zákona jinak.

Základní mikrobiologické a chemické ukazatele stanovuje vyhláška č. 252/2004 Sb. kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody. Tato vyhláška vychází ze směrnice 98/83/ES o jakosti vody určené k lidské spotřebě. Jednotlivé ukazatele včetně příslušných limitů jsou uvedeny v příloze 1 této vyhlášky.

V roce 2017 bylo ze sítí veřejných vodovodů 4 097 zásobovaných oblastí a bylo odebráno 33 724 vzorků, jejichž rozborem bylo získáno a do databáze IS PiVo vloženo 1 024 210 hodnot (celkem 285 sledovaných ukazatelů) jakosti pitné vody. Limity zdravotně významných ukazatelů limitovaných nejvyšší mezní hodnotou (NMH) byly překročeny v 1 456 případech. Mezní hodnoty (MH) ukazatelů jakosti charakterizujících především organoleptické vlastnosti pitné vody a přírodní složení vody nebyly dodrženy v 5 629 nálezech. Četnost nedodržení limitních hodnot klesá s rostoucím počtem zásobovaných obyvatel. V případě NMH z 0,54 % v nejmenších oblastech zásobujících do 1 000 obyvatel na 0,02 % v oblastech zásobujících více než 100 000 obyvatel, četnost překročení MH klesá obdobně z 2,10 % na 0,17 %.

Směrnice 98/83/ES o jakosti vody určené k lidské spotřebě rozlišuje oblasti zásobování vodou pro více jak 5 000 obyvatel, a pro méně jak 5 000 obyvatel. V roce 2017 bylo v České republice monitorováno celkem 3 826 oblastí, které zásobují méně jak 5 000 obyvatel a které se na celkovém počtu zásobených obyvatel v ČR podílely z cca 20 %. Dále bylo monitorováno celkem 271 oblastí zásobující více jak 5 000 obyvatel, které představují cca 80 % všech zásobených obyvatel pitnou vodou z veřejných vodovodů v ČR.

V případě oblastí nad 5 000 obyvatel z celkového počtu 113 155 stanovených hodnot ukazatelů jakosti pitné vody byly limity zdravotně významných ukazatelů jakosti limitovaných NMH překročeny v 51 případech (z toho 36 jsou důvodem pesticidní látky), což představuje 0,05 % četnost nedodržení limitních hodnot. Mezní hodnoty ukazatelů jakosti charakterizujících především organoleptické vlastnosti pitné vody nebyly dodrženy v 641 nálezech z celkového počtu 175 958 stanovených hodnot pro MH, což představuje 0,36 % četnost nedodržení limitních hodnot.

Z oblastí zásobujících do 5 000 obyvatel bylo získáno 331 487 zpracovaných výsledků, z čehož bylo v 1 605 případech nalezeno překročení NMH (z toho v 690 případech se jednalo o pesticidní látky); což představuje 0,48 % četnost nedodržení limitních hodnot. Překročení MH bylo zaznamenáno u 4 986 stanovení z celkového počtu 275 097 stanovených hodnot pro ukazatele s MH, což představuje 1,81 % četnost nedodržení limitních hodnot.

SOVAK ČR může s potěšením konstatovat, že prezentovaná zpráva SZÚ prokazuje výbornou kvalitu pitné vody z veřejných vodovodů v ČR, která se dlouhodobě drží na vysoké úrovni. Zpráva rovněž potvrzuje, že dlouhodobě největší hrozbou pro kvalitu pitné vody v ČR je přítomnost pesticidních látek ve vodách, které slouží pro výrobu vody pitné. Jednoznačně největším zdrojem tohoto znečištění je zemědělství a zejména aktuální způsob hospodaření i typ pěstovaných plodin. Vlastní řešení redukce obsahu těchto látek na úpravnách vod je ze strany SOVAK ČR i evropské vodárenské asociace EurEau nesystémové a je zapotřebí lepší provázanosti podpory pro zemědělství v návaznosti na respektování pravidel dobré zemědělské praxe, která minimalizuje používání těchto látek, případně zabraňuje vniku do vodních útvarů. Od roku 2017 se také staly pesticidní látky hlavní zbytkovou příčinou „výjimek“ z kvality pitné vody. Ze zdravotního hlediska je ale rovněž v případě pesticidů důležité dělení jejich metabolitů jako produktů rozpadu těchto látek na zdravotně relevantní a nerelevantní. S ohledem na ochranu lidského zdraví je tak na místě přistupovat postupně k doplnění procesu úpravy vody o další stupeň, který zajistí dostatečnou míru odstranění zbytkových látek. Technologickým řešením je například doplnění procesu ozonizace a návazné sorpce problematických látek granulovaným aktivním uhlím či obdobnou kombinací s práškovým aktivním uhlím a finální membránovou filtrací. U této technologie se navíc objevuje dodatečný pozitivní efekt i pro tzv. nové polutanty, např. mikroplasty, ač jejich efekt na lidské zdraví není zdaleka prozkoumán. U řady významných úpraven vody v ČR, které musí problémy s těmito látkami v surové vodě řešit, již bylo rozhodnuto o realizaci tohoto stupně úpravy.

Zároveň se dlouhodobě potvrzuje rozdílná míra kvality pitné vody podle velikosti zásobené oblasti. Je zřejmé, že především v nejmenších oblastech není vždy věnována náležitá odborná péče kvalitě pitné vody, ať už z důvodu technických či odborných místního provozovatele vodovodu. I z tohoto důvodu SOVAK ČR nepovažuje nadále za vhodné další tříštění struktury vlastníků a provozovatelů vodohospodářské infrastruktury.

Zdroj: SZÚ, SOVAK ČR 

 

Scroll to Top