Ve Valašských Kloboukách začali se zasakováním dešťové vody

blank

V ulicích Valašských Klobouků budou odstraněny některé obrubníky, aby mohla voda odtékat do zelených ploch. Město vybuduje nová parkoviště z vodopropustných materiálů a dešťovou vodu bude u veřejných budov zachycovat do nádrží a využívat ji pro zavlažování. Už v loňském roce Valašské Klobouky vybudovaly tři tůně o celkovém objemu 160 metrů krychlových, které pomohou zadržet vodu v krajině. Nacházejí se v lesní nivě Dešňanského potoka v lokalitě pod Svatým Hubertem. ČTK o tom informovala mluvčí radnice Lenka Zvonková.

„Změna klimatu způsobuje stále častější dlouhotrvající sucha a nárazové přívalové deště. Hladina podzemních vod klesá a lidé, kteří jsou závislí na zásobování z domovních studní, začínají mít potíže s dostatkem pitné i užitkové vody. Rozhodli jsme se proto nebýt lhostejní a připravit opatření, kterými se budeme na našem území snažit srážkovou vodu lépe využít,“ uvedl místostarosta Valašských Klobouků Martin Janík.

Místo kanalizace poteče na městských pozemcích voda k travnatým plochám. „První z takových úprav už si mohou lidé všimnout u dětského hřiště na sídlišti Palackého, kde se voda díky sníženým obrubám dostane z asfaltové komunikace do štěrkového vsaku a zavlaží okolní trávník. Další podobné úpravy chystáme u polikliniky, domu dětí a mládeže nebo pumptrackové dráhy,“ pokračoval Janík.

Dešťovou vodu Valašské Klobouky zužitkují díky propustné dlažbě u nových parkovacích stání například na sídlišti Palackého. „U městských budov bychom v budoucnu chtěli řešit zadržování dešťové vody v rezervoárech a malých nádržích. Výborně už si s tímto úkolem poradila například mateřská škola, která k dešťovým svodům umístila sudy a vodu využívá k zalévání zahrady,“ řekl dále místostarosta.

K efektivnímu hospodaření s vodou mohou přispět i samotní obyvatelé. Podle Janíka město doporučuje vlastníkům domů řešit zasakování srážkové vody a její spotřebu přímo na místě, kde spadne, nikoli její svedení do kanalizace. Při zavlažování dešťovkou tak ušetří prostředky za pitnou vodu. Nabízí se i využívání podzemních nádrží nebo štěrkových vsaků na pozemcích.

Valašské Klobouky v roce 2017 postavily tři tůně o celkovém objemu 160 metrů krychlových. Pomohou rovněž zadržet vodu v krajině. „Tůně pod Svatým Hubertem jsou prvním realizovaným opatřením z devíti možných záměrů k zadržování vody ve valašskokloboucké krajině. Vytvoření biotopu s vodní a mokřadní plochou má být prospěšné k zamezení úbytku vody. Ten je na celém našem území evidentní. Při déletrvajících deštích pak budou tůně plnit funkci zpomalování odtoku, čímž budou preventivně působit proti povodním. Podobná opatření bych si uměl představit v každém údolí, stejně jako je tomu například v Rakousku,“ vysvětlil loni na podzim Janík.

Valašské Klobouky zvažovaly i další způsoby opatření vedoucí k udržení vody v krajině. Ve hře byl poldr na Hladném Pustém nebo malé vodní nádrže v Záhumení. Vodní plochy pod Svatým Hubertem budou mít i estetickou funkci a mohly by se stát oblíbeným turistickým místem.

Foto: Ekolist 

Scroll to Top