Zdeněk Žalud: Česku opět hrozí sucho, některé regiony trápí už teď

blank

Na většině území České republiky hrozí, že během června dorazí sucha, a tím pádem bude nedostatek vláhy. Česko v poslední době zasáhla extrémní sucha dvakrát – v letech 2015 a 2017. Problémy kvůli tomu zažívali zemědělci i lesníci. Podle profesora Zdeňka Žaluda z Mendelovy univerzity se dá něco podobného očekávat i letos. Tento duben je totiž jedním ze tří nejteplejších za posledních padesát let. Přinášíme v plném znění rozhovor, který vyšel na portálu ihned.cz.

Česko zasáhla v uplynulých třech letech extrémní sucha dvakrát, v roce 2015 a 2017. Výjimečně teplý duben nahrává obavám, že letos mohou srážky a vlhkost chybět znovu. Zvláště když už nyní sucho trápí jižní Čechy, Vysočinu a severní Moravu. ,,Z našich prognóz vyplývá, že je asi 60procentní pravděpodobnost, že v polovině června bude nedostatek vláhy v půdě na většině území,“ říká pedagog Mendelovy univerzity a pracovník Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd profesor Zdeněk Žalud.

Z webu www.intersucho.cz, který jste spoluzakládal, je vidět, že v průběhu dubna se sucho v rozsáhlých oblastech Česka velmi prohloubilo. Je to v tomto období výjimečná situace?

Vždy záleží na chodu počasí a platí, že zvláště druhá polovina dubna byla mimořádně teplá a důsledek je ten, který je na našem webu vidět například z animací snímků, které mají týdenní odstup. Z pohledu teploty bude pravděpodobně patřit letošní duben mezi tři nejteplejší za posledních padesát let. Pravda je, že většina z těch teplejších byla v tomto století. V Brně už jsme například naměřili pět letních dnů, což jsou dny, kdy maximální teplota překročí 25 stupňů. To je opravdu velký počet.

Temně rudá a hnědá barva, která značí velmi silné, až extrémní sucho postihuje podle vašich map zejména jižní Čechy, Vysočinu a severní Moravu. To se stává už v dubnu, že na některé oblasti dolehne ve srovnání s průměrem za roky 1961 až 2010 extrémní sucho?

Když se podíváme na poslední čtyři roky, tak v nich podobná situace už v dubnu nenastala, z tohoto pohledu je půdní vláhy opravdu méně než v těchto posledních letech.

Překvapuje mě, že sucho tentokrát nepostihuje jižní Moravu, u které je na mapě nejvýše druhý stupeň, tedy počínající nedostatek vláhy.

V této oblasti byly srážky a hlavně jejich rozdělení bylo jak v čase, tak na ploše příznivé. A druhá věc je, že počítáme stupně sucha jako odchylku od dlouhodobého průměru. Takže se může stát, že půda tam nemusí být zcela nasycena, ale protože zde je nižší hodnota půdní vlhkosti v tomto období obvyklá, tak je v mapě vyznačena světlými barvami. Někteří uživatelé nám pak říkají, že u nich voda v půdě chybí. Jenže to může být právě v době, kdy je to pro tuto oblast normální. Odchylka od obvyklého stavu je pak malá. Vysvětluje to i současný relativně dobrý stav jižní Moravy, která ale obecně trpí suchem nejvíce.

Jaká je prognóza? Ta, kterou děláte na deset dní, předpovídá neustálé zhoršování, naopak na té dvouměsíční je vidět zlepšení.

Většina předpovědních modelů, my jich používáme pět, dává předpověď na deset dní, pro delší období to nemá vzhledem k značné dynamice atmosféry nad střední Evropou velký smysl. Kromě předpovědí ale vydáváme i dlouhodobou prognózu, která je týdně aktualizovaná na dva měsíce, takže nyní je do 17. června. Na současný stav vlhkosti půdy aplikujeme ,,průměrné“ počasí za posledních padesát let.

Nyní tak při pohledu na současnou mapu z prognózy vychází, že kolem 17. června je většina republiky v podstatě žlutá. To v dané škále znamená, že existuje nižší, asi 40procentní pravděpodobnost, že pokud by bylo v následujících dvou měsících průměrné počasí, tak se dostaneme na obvyklou půdní vláhu nebo vyšší. Zároveň z toho tím pádem vyplývá, že je asi 60procentní pravděpodobnost, že bude k tomuto datu nedostatek vláhy v půdě.

Zatímco pro konec dubna je ta šance skoro nulová.

Ano, protože z předpovědí víme, že další prostorově významnější srážky, které by situaci vylepšily, do konce dubna nepřijdou.

Sucho v červnu ale není tak neobvyklé, loni bylo nejvýraznější právě v tomto měsíci.

Ano. Loni epizoda sucha, která postihla především jižní Čechy a jižní Moravu, začala první červnový týden, na rozdíl od roku 2015, kdy nástup sucha začal v prvním červencovém týdnu. Obě epizody měly významný dopad na zemědělství i lesnictví.

Co je více v ohrožení, pokud se sucho bude opravdu prohlubovat. Půda, vegetace, nebo povrchové a podzemní vody? Nebo spíše všechno dohromady?

Všechno ne. O podzemní vodě se rozhoduje zejména v prosinci, lednu a únoru, v té chvíli srážky, resp. tající sníh, nejvíce doplňují podzemní zdroje. V okamžiku, kdy se ,,probudí“ vegetace, tak ta svými kořeny srážkovou vodu intenzivně čerpá a vytranspiruje, tedy spotřebuje na svůj růst. Nejvíce ohrožené by bylo samozřejmě opět zemědělství a lesnictví. A pokud nebude voda v půdě, projeví se to i na stavu povrchových vod.

Ředitel Lesů ČR Daniel Szórád nedávno prohlásil, že čeká ohledně sucha v lesích a kůrovce kritický rok.

Na velké části území Česka už jsou lesy poškozené předchozími epizodami sucha. Strom ale není polní plodina. Na ní vidíte následky sucha za pár týdnů, zatímco na lese často až za rok za dva. A protože bylo sucho v letech 2015 i 2017, tak on to zřejmě myslel tak, že kdyby přišlo letos znova, tak by se následky nasčítaly a oslabené porosty hůře odolávají kůrovci, václavce a případným dalším stresům, jejichž kombinace může způsobit ještě větší spoušť než doposud. Ale klidně se může stát, že za 14 dnů přijdou čtyři po sobě jdoucí tlakové níže s vlhkým oceánickým vzduchem a může krásně pršet celé dva měsíce. Předpověď na delší období je skutečně velmi nepřesná. Pan ředitel pravděpodobně vychází ze současného stavu, který pro toto období skutečně není příznivý. Ale nemusí to tak být.

Počasí, které jste zmínil, by ale už bylo v dnešní době pro střední Evropu extrém, dlouho už se tu nic takového nestalo.

Je to tak. A přesto nelze říci, že po extrémně suchých letech nemůže přijít extrémně vlhký rok. Nebo i několik po sobě. Nic to ale nemění na dlouhodobých trendech, které jednoznačně ukazují, že teplota na našem území stoupá, zatímco množství srážek se nemění, tím pádem se voda více vypařuje, je ve vzduchu jako vodní pára a chybí v půdě. Další aspekt je fakt, že jara díky celkovému oteplení začínají dříve a díky tomu vegetace vyčerpá vodu z půdy dříve. O to více chybí v létě.

Z vaší mapy střední Evropy vyplývá, že nejvíce jsme ohroženi suchem my a Rakousko.

Bohužel satelitní snímky, které ukazují půdní vlhkost v povrchové vrstvě půdy, to dokládají.

Nicméně Rakušané mají více menších statků a jsou tak schopni čelit suchu lépe než naše velké podniky s mnohahektarovými poli.

To je něco, čemu říkám náchylnost krajiny. Patří do ní i velikost pozemku a Rakousko má skutečně v průměru rodinné farmy o velikosti řádově nejvýše desítek hektarů, mají pozemky více rozdrobené, je tam větší diverzita a z toho plyne i vyšší schopnost vodu zadržet a udržet. Také nemají půdu tak utuženou těžkou technikou, nižší míru eroze a mají i větší variabilitu plodin. Ale když přijde velké sucho, tak nevydrží bez vody ani tato odolnější krajina. Jsou mu ale aspoň schopni čelit o něco déle.

Autor: Martin Biben

 

 

 

Scroll to Top