Například ve středočeském Monínci zahájili lyžařskou sezonu již 26. října. Vyšší spotřebu vody pro zasněžování v posledních letech zaznamenali v povodí Vltavy. Podle Josefa Fuksy z Výzkumného ústavu vodohospodářského však nemá umělý sníh s přírodním příliš společného.
„Ten pravý tvoří vločky, umělý jsou ledové kroupy. Kromě jiného složení se umělým zasněžováním zkracuje vegetační období o čtyři až pět týdnů, protože umělý sníh déle vydržía nepropouští kyslík, rostliny pod ním hynou,“ argumentoval Fuksa.
Ředitel Asociace horských středisek Libor Knot uvedl, že dnes majitelé zasněžují 80 až 90 procent areálů. Podnikatelé sice za vodu čerpanou z horských toků nemusí platit, ale i tak je metr krychlový vod vyjde zhruba na 50 korun za potřebné energie.
V případě, že majitel vybuduje novou vodní nádrž, musí do ní vodu načerpat. Třicet procent se však odpaří a musí se znovu dočerpat. V lednu zjistili inspektoři životního prostředí, že třetina z 83 kontrolovaných areálů překročila povolený odběr vody určený pro zasněžování.
Vůbec poprvé se uměle zasněžovalo v roce 1952 v Catskills Mountais ležící zhruba 160 kilometrů severozápadně od New Yorku. Lyžuje se však i v poušti. První takovou halu mají od roku 2007 v Dubaji.
Ilustrační foto