V obcích na Strakonicku přetrvávají komplikace se zdroji vody již dlouhá léta, přičemž některé z nich, jako právě Kadov, doposud zcela postrádají vlastní vodovodní síť. Snahy o individuální řešení nebo napojení na sousední města v minulosti selhaly.

„Už před lety jsme zjišťovali, s kým bychom se na napojení mohli domluvit. Zkoušeli jsme Chanovice, tam jim zdroje ale také už došly. Poté jsme se zeptali v Horažďovicích, tam nám ale odpověděli, že by se musely připojit všechny další obce, které jsou mezi námi, protože se nacházíme až na konci okresu,“ popsala dosavadní martyrium Vladimíra Tomanová.

Ačkoliv se vedení Kadova snažilo o společný postup s ostatními obcemi již před dvěma dekádami, shoda přišla až nyní pod tlakem prohlubujícího se sucha a přísnějších limitů.

„Nikdo ale zájem neprojevil a každý si myslel, že situaci zvládne sám. Dnes ale všichni víme, že společný postup je nejlepší,“ uvedla starostka s tím, že se aktuálně nacházejí na začátku procesu. Prvním krokem bylo odeslání dotazu na podmínky připojení k římovskému zdroji, na což navázala i neformální jednání s vedením svazu. „Předseda představenstva Antonín Princ mi sdělil, že se jedná o běh na dlouhou trať, to pro nás ale není nic nového,“ doplnila Tomanová pro Deník.cz.

K iniciativě se přidala také obec Lnáře, kterou trápí specifické geologické podmínky a kvalita podzemních vod. Starosta Lnářů Josef Honz vysvětlil, že se obec nachází na žulovém podloží, které neposkytuje dostatek vody v požadované kvalitě. „Některé obce sice mají vlastní zdroj, naráží ale na zpřísňující se normy, například kvůli stopám pesticidů, což musí řešit nakoupením nákladných filtrů. Proto jsme se spojili a začali jsme řešit napojení na Římov,“ potvrdil starosta Honz.

Zároveň upozornil, že realizace takto rozsáhlého projektu si vyžádá enormní investice, zejména do vybudování zcela nových přivaděčů a rozvodné infrastruktury.

Zdroj: Deník.cz

The post Obce na pomezí krajů hledají cestu k římovské vodě first appeared on Vodárenství.cz.

„V PVK systematicky podporujeme zdraví našich zaměstnanců – prostřednictvím prevence, kvalitní zdravotní péče a benefitů. Naši lidé jsou klíčovým prvkem úspěchu, a proto jim poskytujeme nadstandardní péči, která pomáhá předcházet zdravotním komplikacím, zlepšuje pracovní podmínky a celkovou kvalitu života,“ zdůraznila Šepsová a dodala: „Důsledná prevence, nadstandardní lékařská péče, podpora zdravého životního stylu a finanční stabilita vytvářejí prostředí, ve kterém se naši zaměstnanci mohou cítit dobře a podávat ty nejlepší pracovní výkony.“

PVK se zapojily do programu Firma pro zdraví ze dvou důvodů – posilovat pověst kvalitního zaměstnavatele a nabídnout zaměstnancům prostor pro změnu životního stylu k lepšímu. „Jsme hrdí držitelé tohoto certifikátu – pro nás je to nejen ocenění, ale i závazek oblast péče o zdraví našich zaměstnanců neustále rozvíjet a zlepšovat. Certifikát byl pokřtěn už v říjnu 2025, a to stylově – v provozních podzemních prostorách retenční nádrže v Karlíně, která chrání tuto část Prahy před povodněmi,“ dodala Šepsová.

The post PVK převzaly certifikát „Firma pro zdraví“ first appeared on Vodárenství.cz.

Pražské vodovody a kanalizace připravují pro veřejnost na sobotu 18. dubna den otevřených dveří v čistírně odpadních vod Lipence.

Ta je jednou z 21 pobočných čistíren odpadních vod, které provozují Pražské vodovody a kanalizace. Zájemci se seznámí s celým procesem čištění od nátoku odpadní vody až po její vyústění do vodoteče. Délka prohlídky bude přibližně 50 minut.

Minimální věk účastníků je šest let, děti se mohou zúčastnit pouze v doprovodu dospělé osoby.

Časy prohlídek: 9:00, 10:00, 11:00 (na každý termín maximálně 20 osob)

Registrace na https://www.pvk.cz/cov/

Adresa:     
Josefa Houdka 516, 155 31 Praha 5 – Lipence
(za supermarketem Albert)

Dopravní dostupnost:   
Autobus č. 241, zastávka Obchodní centrum Lipence

The post V sobotu proběhnou komentované prohlídky ČOV Lipence first appeared on Vodárenství.cz.

Dosavadní technologické uspořádání čistírny v Horních Bludovicích neumožňovalo optimální nakládání s odpadními produkty procesu. „V provozu stávající čistírny odpadních vod není k dispozici kalojem pro zahuštění a akumulaci přebytečného kalu a není možné efektivně řídit jeho odtah ze systému. V důsledku toho je tento kal nezbytné kanalizačními vozy odvážet k dalšímu zpracování do areálu čistírny odpadních vod v Havířově, což má logicky dopad do nákladů. Právě finišující investice tento problém vyřeší a sníží finanční a ekologickou náročnost celého čistírenského procesu,“ vysvětluje hlavní přínosy vedoucí oddělení investic SmVaK Ostrava Dalibor Jurčák.

Moderní technologie a lepší dohled nad limity

Nová nádrž o objemu 90 metrů krychlových nebude sloužit pouze jako pasivní úložiště. Součástí stavby je instalace kalového čerpadla pro vracení kalové vody do procesu a systém provzdušňování. „Aktivační nádrže v biologické části čistírny budou doplněny o čerpadla k odčerpávání přebytečného kalu do kalojemu. S využitím online přenosů a moderních technologií bude měřena výška hladiny v kalojemu,“ doplňuje Jurčák s tím, že novinka usnadní dodržování zákonných limitů u vody vypouštěné zpět do přírody.

Miliardové investice do vodohospodářské infrastruktury

Projekt v Horních Bludovicích je součástí rozsáhlého investičního plánu SmVaK Ostrava pro rok 2026, ve kterém firma plánuje proinvestovat částku výrazně přesahující miliardu korun. „Necelých 500 milionů zamíří do oblasti kanalizací a čistíren odpadních vod, více než 345 milionů do vodovodních sítí, 288 milionů do páteřního výrobního a distribučního systému pro dodávky pitné vody v regionu – Ostravského oblastního vodovodu a téměř 59 milionů do podpůrných procesů,“ uzavírá mluvčí společnosti Marek Síbrt.

The post Horní Bludovice díky SmVaK Ostrava zefektivní čištění vod first appeared on Vodárenství.cz.

Původní stav nádrže již neodpovídal současným nárokům, neboť chyběl bezpečnostní přeliv a výpustné zařízení bylo na hranici své životnosti. Rekonstrukce se proto zaměřila na opravu tělesa hráze, instalaci nové spodní výpusti a vybudování zmíněného přelivu.

Úpravy zajišťují bezpečný provoz nádrže i při zvýšených průtocích na potoce, který zásobuje také známý rybník Linhart a soustavu Lučních rybníků.

Podpora biodiverzity a nové tůně

Kromě technických parametrů kladl projekt velký důraz na environmentální přínos. V prostoru zátopy vznikl nový ostrůvek a v blízkém okolí bylo vybudováno několik tůní, které slouží jako útočiště pro vodní organismy.

S příchodem jara navíc dojde k osetí ploch travinobylinnou směsí a litorální pásmo v mělčinách ozdobí nově vysazené vodní rostliny. Celý prostor tak bude lépe plnit funkci významného biotopu.

„Jsme rádi, že se podařilo obnovit místo, které pomůže přírodě a zároveň bude přirozeným cílem pro ty, kteří do lázeňských lesů chodí za klidem a odpočinkem,“ uvedl k završení prací ředitel městské organizace Lázeňské lesy a parky Karlovy Vary Stanislav Dvořák.

Komfort pro turisty i cyklisty

Lokalita se stala atraktivnější také pro veřejnost díky nové síti mlatových a dřevěných povalových chodníků. Ty umožňují pohodlný průchod i v podmáčených částech terénu. Celková smluvní cena zakázky dosáhla výše 3 393 126,42 Kč bez DPH, přičemž významnou částkou jeden milion korun přispěl Karlovarský kraj ze svého programu zaměřeného na prevenci proti suchu a péči o zeleň.

Foto: Město Karlovy Vary

The post Ovčí rybník v Karlových Varech se dočkal obnovy a lépe zadrží vodu first appeared on Vodárenství.cz.

Původní parametry dolní vody v Modřanech byly navrženy především pro potřeby velkých nákladních lodí, což s sebou v posledních letech neslo řadu komplikací. S rozmachem rekreační plavby staré kapacity přestávaly stačit a vyvazování menších člunů bylo často improvizované a méně bezpečné.

Nové stání tento deficit odstraňuje a nabízí prostor, který odpovídá současným evropským standardům. Zatímco v horní vodě zůstává díky širokému korytu a klidnému proudu situace stabilní i bez pevných konstrukcí, dolní rejda si zásah vyžádala.

„Máme velkou radost, že se podařilo toto důležité místo modernizovat a uvést do plného provozu. Modřanská komora patří mezi nejvytíženější na dolní Vltavě a nové čekací stání výrazně zvyšuje komfort i bezpečnost pro rekreační lodě. Reagujeme tím na dlouhodobě rostoucí zájem o plavbu a posouváme služby na odpovídající úroveň,“ vysvětluje Lubomír Fojtů, ředitel Ředitelství vodních cest ČR.

Podle jeho slov jde o součást širší koncepce, protože ŘVC pokračuje v systematickém doplňování čekacích stání i na dalších komorách, aby byla celá pražská i středočeská část Vltavy připravena na budoucí potřeby vodní turistiky.

Technické řešení a bezpečnost

Samotná stavba v podstatě rozšířila stávající infrastrukturu o šest nových daleb, čímž se jejich celkový počet v místě zvýšil na devět. Tyto konstrukce jsou vybaveny moderními úvaznými prvky a vzájemně je propojuje ocelová lávka o délce 20 metrů. Projektanti kladli velký důraz na bezpečnost, a proto je přístup na lávku umožněn výhradně z paluby lodí pomocí žebříků. Tím je jasně vymezen účel stavby a eliminován pohyb nepovolaných osob.

Pro snadnou koordinaci proplavování nechybí na místě komunikační zařízení, které posádky spojuje přímo s velínem plavební komory. Celý prostor je navíc osazen novým plavebním značením. Modřanská komora, která v dnešní podobě funguje od roku 1984, tak získala moderní prvek, který upevňuje její roli klíčového bodu na cestě k Radotínu a dále na jih.

Realizace s minimálním dopadem na okolí

Výstavba v těsné blízkosti vytížené cyklostezky a rekreačních zón proběhla hladce díky zvolené technologii. Většina prací se totiž odehrávala přímo z vodní hladiny za využití plovoucích mechanismů.

„Realizace probíhala převážně z vody, což minimalizovalo dopad na okolí. Jsme rádi, že se podařilo stavbu dokončit bez zásadních omezení pro veřejnost a zároveň v požadované kvalitě. Výsledkem je moderní a funkční řešení, které bude dlouhodobě dobře sloužit vodákům,“ dodává k průběhu prací Martin Paukner, stavbyvedoucí společnosti SMP Vodohospodářské stavby.

Celkové stavební náklady se vyšplhaly na 21,4 milionu korun bez DPH. Projekt byl financován ze zdrojů Státního fondu dopravní infrastruktury a jeho zhotovitelem byla společnost SMP Vodohospodářské stavby, která je součástí Skupiny VINCI Construction CS.

The post Modernizace u Modřan: rekreační plavidla mají nová čekací stání first appeared on Vodárenství.cz.

The post Teoretická část EKO soutěže Hledej pramen vody je v plném proudu first appeared on Vodárenství.cz.

Podle informací irozhlas.cz vyvolal začátek prací rozpaky u Karla Veselého, jehož dům stojí v těsné blízkosti hráze. Majitel nemovitosti upozornil na nesrovnalosti v datech uvedených přímo na staveništi. „Povolení, které nalepili na kontejner, je z roku 2020. Jako termín dokončení je na něm napsaný rok 2022. Momentálně je ale rok 2026,“ vyjádřil své podivení pro irozhlas.cz Karel Veselý.

Starosta Pacova Tomáš Kocour však jakékoli pochybnosti o legálnosti stavby odmítá a pro irozhlas.cz vysvětlil, že město postupuje v souladu s legislativou. „Stavíme na základě stavebního povolení, které je platné,“ zdůraznil starosta s tím, že dokumentace byla dvakrát prodloužena a město stihlo práce zahájit v zákonné lhůtě.

Odklad realizace byl podle něj způsoben především zajišťováním finančních prostředků.

Strach z vody u základů domu

Hlavním bodem zůstává budoucí stav hladiny, která se má po rekonstrukci zvednout. Karel Veselý serveru irozhlas.cz popsal, že s vlhkostí na pozemku bojuje už nyní. „Musel jsem tam udělat strouhu a z ní jsem pomocí čerpadla tahal vodu,“ popsal své dosavadní zkušenosti soused rybníka, který se obává, že po zvýšení objemu vody o šestinu se situace u jeho tepelného čerpadla ještě zhorší.

Radnice však argumentuje technickým řešením, které by mělo podobným scénářům zabránit. „Obavy ze zaplavování nemám, protože u rybníka je nový bezpečnostní přeliv, přes který nemůže voda přetéct,“ uvedl pro irozhlas.cz Tomáš Kocour. Starosta dále doplnil, že mezi vodní plochou a domem se nachází kanalizační sběrač, jehož štěrkové podloží bude fungovat jako přirozená drenáž odvádějící průsakovou vodu pryč.

Monitoring prasklin a dokončení prací

Navzdory ujištění ze strany města zůstává majitel nemovitosti obezřetný. Jak informoval server irozhlas.cz, Karel Veselý hodlá průběh stavby i nadále bedlivě sledovat. Celková rekonstrukce a odbahnění rybníka Kameňák by měly být podle aktuálního harmonogramu hotovy do letošního září.

Foto: Město Pacov

The post Pacov rekonstruuje rybník, soused se obává průsaků first appeared on Vodárenství.cz.

Komentovaná procházka, při které se zájemci dozví nejen o architektonickém vývoji unikátního objektu, ale také o zajímavostech z provozu úpravny vody, je zdarma. Nutná je registrace na www.pvk.cz/prochazka.

Přestože část komplexu sloužila již od roku 1929, kritický nedostatek pitné vody v poválečném období vedl v roce 1952 ke schválení projektu na jeho zásadní rozšíření. Architektonické řešení zpracoval Antonín Engel, autor původního meziválečného návrhu, zatímco technickou část připravily Pražské vodárny.

Samotná výstavba probíhala za plného provozu v letech 1954 až 1965, přičemž modernizovaný proces zahrnoval chemické předčištění a filtraci vltavské vody. Klíčovým milníkem se stal rok 1960, kdy spuštění nových čerpadel výrazně posílilo zásobování metropole, od roku 1961 již Podolí zajišťovalo 55 % spotřeby Prahy.

Celý areál byl v kompletním provozu od začátku ledna 1967.

The post PVK: komentovaná procházka okolo Podolské vodárny first appeared on Vodárenství.cz.

Stavební aktivita bobrů překvapuje i místní obyvatele, kteří jejich počínání sledují takřka v přímém přenosu. Jeden z místních, Pavel Šošolík, dokumentuje jejich práci pomocí bezpečnostních kamer a potvrzuje, že zvířata jsou neuvěřitelně efektivní.

„Je obdivuhodné, co vše dokáže ten bobr za pár hodin udělat, jak velké kusy dřeva umí dotáhnout. A pak si tu hráz proti proudu ještě zapře,“ popisuje Šošolík. Podle jeho pozorování se břehy staly útočištěm i pro další druhy, jako jsou ondatry, vydry či nutrie.

Zákonná ochrana a neúspěšné bariéry

Odbor životního prostředí magistrátu situaci monitoruje, ale možnosti zásahu jsou omezené legislativou. Bobři jsou totiž zákonem chráněni včetně svých sídel. Vedoucí odboru Petr Loyka vysvětluje, že zvířatům nezabránily v aktivitě ani pachové ohradníky, které měly jejich rozšiřování původně zastavit. „I když po vyčištění propustku přišly na řadu i pachové ohradníky, jež měly bobří aktivity zastavit, bobři je obcházejí a spokojeně tvoří. Nemají přirozené nepřátele, ale naopak dobré podmínky a dostatek potravy,“ konstatuje Loyka.

Bezpečnost obyvatel zůstává prioritou

Ačkoliv město zatím soužití s bobry hodnotí jako nekonfliktní, je připraveno v případě nouze jednat. Klíčové je, aby nedocházelo k ohrožení majetku nebo zdraví obyvatel v důsledku zaplavení pozemků či pádu poškozených stromů.

K aktuálnímu stavu se vyjádřila také primátorka Miroslava Ferancová: „Z pohledu městské samosprávy je podstatné, že působením bobrů zatím nedochází k žádné problematické situaci. V případě hrozících problémů vodohospodáři i správci zeleně musí mít možnost situaci rychle řešit, překážku v toku či poškozené dřeviny odstranit, a zabránit tak škodám na majetku města či Olomoučanů.“

Návrat do centra Hané

Současná populace bobrů v Olomouci a přilehlém Litovelském Pomoraví má kořeny v devadesátých letech minulého století. Tehdy byli do krajiny vypuštěni jedinci z Polska a Litvy. Dnes se jejich potomci volně pohybují nejen v ramenném systému Moravy, ale letos se začali objevovat také v samotném centru města.

The post Na Nemilance v Olomouci se usadily tři bobří rodiny first appeared on Vodárenství.cz.