vše o vodárenství

Stejný závěr učiní i méně zdatní počtáři, když se doberou k alarmujícímu součtu, že na rozvoj českého vodohospodářství byla za tři roky vyčerpána pouhá dvě procenta vyčleněných financí. Zatímco jinde by již dávno bili na poplach a snažili se hledat řešení, odpovědní úředníci ministerstva životního prostředí (MŽP) přihlížejí a hledají viníky jinde, jen ne u sebe.

V rámci Operační programu Životní prostředí vyhlášeného na roky 2007-2013 má ČR možnost čerpat více než 130 miliard Kč. Z toho nejvíce finančních prostředků připadlo na prioritní osu 1 - Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní. Na rozvoj a renovaci čistíren odpadních vod, úpraven vod a kanalizací byly vyčleněny 2 miliardy eur, tj. asi 55 miliard Kč. Podmínkou podpory je spolufinancování z veřejných zdrojů, přičemž je nutné zajistit finanční prostředky na realizaci projektu předem. K jejich následnému proplácení pak dochází postupně a pomalu. Toto tzv. dofinancování představuje v současnosti velký problém. Nikoli však jediný.

Překážek neubývá, právě naopak

Jak již uvedeno, z evropských fondů byl doposud na rozvoj českého vodárenství reálně vyplacen pouhý zlomek. Z celkových 55 miliard obdrželi vlastníci infrastruktury do počátku dubna 2010 pouhých 1,16 mld. Kč, tedy 2 %. Na březnové konferenci u příležitosti Světového dne vody to přiznal Jan Kříž, ředitel odboru fondů EU MŽP. Jak je možné, že v rozporu se všeobecným trendem zpřístupňování dotací více žadatelům a změkčování podmínek pro jejich čerpání, o čemž opakovaně jednala i při přijímání antikrizových opatření česká vláda, činí MŽP přesný opak?

Za hlavní problém ministerstvo stále dokola uvádí potíže na straně některých žadatelů, dlouhá výběrová řízení, a hlavně nepřipravenost projektů. Samostatnou kapitolou jsou projekty, které obsahují již uzavřené smlouvy mezi vlastníky infrastruktury. Když těmto projektům svitla naděje v druhé polovině roku 2009, a to tak, že by mohli žadatelé dotovanou infrastrukturu vyjmout a znovu vysoutěžit, přišlo MŽP s další překážkou, proč je tato varianta problematická, odkazem na soutěžní pravidla.

To potvrzuje i Petr Skokan, který působí jako poradce pro přestavbu pražské čistírny odpadních vod. "Když jsme nabídli MŽP řešení v podobě vyjmutí nové části čistírny a tendr na ni, tak si ministerstvo našlo další překážky, aby Praha dotace nedostala. Přitom třeba v polském Gdaňsku, který má také dlouhodobou smlouvu, už dávno čerpají a tyto potíže neřeší," uvedl Skokan. Kromě Polska jsou výrazně úspěšnější v čerpání financí z evropských fondů také Maďaři a Slováci, kde jsou dlouhodobé smlouvy rovněž zcela běžné.

"Řada stěžejních investic do vodárenské infrastruktury je zásadně ohrožena, a tím je vážně ohrožena budoucnost českého vodárenství. Hlavním důvodem jsou špatně a neodborně sjednané podmínky přijatelnosti čerpání evropských dotací českou stranou," tvrdí předseda Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR František Barák. Podle něho za to nemůže nepřipravenost vlastníků, délka provozních smluv nebo podíl soukromého sektoru u žadatele o dotaci. Podrobným rozpracováváním podmínek přijatelnosti s doplňováním dalších omezení a regulačních nástrojů se celý proces stal pro žadatele téměř neschůdný. "Ztráta několika let se odráží v realitě schvalování a čerpání prostředků na projekty z OPŽP a je hlavním důvodem nesplnění závazku vyplývajícího z příslušné směrnice EU," dodal Barák.