vše o vodárenství

Dovolím si malé odbočení ze „seriálu“ o kvalitě pitné vody a tentokrát se budu věnovat vodě v širším měřítku. V pondělí 22. března byl Světový den vody. Tento den byl navržen na mezinárodní Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji v Rio de Janeiru v r. 1992. Každý rok nese Světový den vody nějaký podtitul – v roce 2006 „Voda a kultura“, r. 2007 „Zvládání vodní nouze“, r. 2008 „Sanitární zařízení“, r. 2009 „Společná voda – společné příležitosti“. V letošním roce je to „Čistá voda pro zdravý svět“. Hlavním cílem je pořádání osvětových akcí ke zvýšení zájmu veřejnosti a odpovědných institucí o ochranu a udržitelný rozvoj ve využívání vodních zdrojů.
 

Voda a ovzduší jsou podmínkou existence života, ve spojení s výživou a dostupnou energií jsou podmínkou existence lidstva. Voda pokrývá sice přes 70 % povrchu Země, ale v drtivé většině se jedná o slanou vodu v mořích a oceánech. Sladká, pro člověka využitelná voda tvoří jen zlomek světových zásob vody. Podle dlouhodobé celosvětové bilance se zásoby vody nezmenšují, ale ani nepřibývají. Narůstá však lidská populace a s tím přibývá zásahů do přírodního prostředí, které se negativně promítají do stavu zásob využitelné vody. Jen ve 20. století došlo k negativním nevratným změnám ve větším měřítku než v tisícileté historii lidstva.
 

Pro obyvatele rozvinutých zemí jsou naprosto samozřejmé takové věci, jako je napuštění si libovolného množství zdravotně nezávadné vody k napití nebo přípravě čaje a kávy, podle chuti sprcha nebo koupel ve vaně, nebo zatažením za šňůrku či stlačením knoflíku spláchnutí po použití WC. Z vlastní zkušenosti jistě znáte situaci, kdy z nějakého důvodu na pár hodin voda přestane téci a vy jste odkázáni na vlastní vytvořenou zásobu nebo donášku vody několik desítek metrů z přistavené cisterny v případě déletrvajících problémů. A teď si představte situaci, že musíte pro vodu ujít každý den 6 km a domů si přinesete jen to, co unesete a cestou nerozlijete. Proč zrovna 6 km? Protože to je průměrná vzdálenost, kterou musí ženy a děti v Africe, Asii a Latinské Americe ujít, aby získaly pitnou vodu. V africké Etiopii a Somálsku není výjimkou dvojnásobná vzdálenost.
 

Víte, že více než miliarda lidí na Zemi trpí nedostatkem pitné vody, resp. nemá přístup k nezávadné vodě? Obyvatel Česka spotřebuje denně cca 100 litrů čisté vody k uspokojení svých potřeb, v nejchudších částech světa se lidé musí spokojit denně zhruba s 10 litry. V západní Evropě se spotřeba vody pohybuje mezi 150 až 200 litry na osobu a den. Mezi největší konzumenty vody z hlediska domácí potřeby patří USA s 300 litry na osobu a den. Jen pro srovnání – evropské domácnosti potřebují na svůj provoz 13 % z celosvětové spotřeby pitné vody, africké domácnosti musí vystačit se 7 %. Zajímavým údajem je i to, že z celkového objemu pitné vody vyrobené v ČR je pouhých 5 % využito ke spotřebě jako voda pitná.
 

Stejně jako ve světě, tak i u nás ke Světovému dni vody proběhla a ještě proběhne řada akcí. Např. v Praze na Kampě se uskutečnil pokus o zápis do Guinessovy knihy rekordů a zároveň o český rekord – nejdelší frontu na záchod. Kromě recesistického podtónu organizátor akce – česká pobočka Dětského fondu OSN (UNICEF) – upozornil na skutečnost, že ve světě denně umírá více než 4.000 dětí následkem nedostatku pitné vody nebo používáním infikované vody, často z důvodu katastrofální hygienické situace v jejich vlastních vesnicích. Účastníci akce tak přispěli na nákup desinfekčních prostředků a výstavbu latrín v africké Rwandě. V týdnu od 22. do 28. března proběhla řada akcí v rámci „českého vodního týdne“ – návštěvní dny ve vodárenských provozech, čistírnách odpadních vod a vodárenských nádržích, výtvarná soutěž pro děti pořádaná ministerstvem zemědělství, štafetové plavání pořádané v řadě českých aquaparků apod. Další pozoruhodnou akcí, která proběhne celosvětově 18. dubna, je „Běh pro vodu“ v délce 6 kilometrů (The Run for Water), který připomíná právě tu vzdálenost, o níž jsem psal výše.
 

Voda je bezesporu jedním z nejvýznamnějších „epidemiologických“ faktorů: stačí připomenout infekční onemocnění, jež ve světě postihují oblasti zasažené povodněmi, zemětřesením nebo jinými živelními pohromami, které způsobí velkoplošné znečištění zdrojů vody. Až doma otočíte kohoutkem, ať už v kuchyni nebo v koupelně, uvědomte si, prosím, jaké máte štěstí ve srovnání s více než miliardou jiných obyvatel Země.