vše o vodárenství

V průběhu 90. let probíhala v České Republice transformace vodárenství. Státní vodovody a kanalizace prošly privatizačním procesem a docházelo k postupnému ustálení celého trhu. Majetková práva zpočátku přešla na obce a města, které dodnes ve většině případů zůstávají vlastníky infrastruktury. Samotný provoz pak zajišťuje buď sám vlastník, anebo provozovatel na základě uzavřené dlouhodobé smlouvy. Provozovatel platí vlastníkovi nájemné za užívání infrastruktury a vybírá vodné a stočné, jehož cenu schvaluje vlastník. Výnosy z vodného a stočného jsou příjmem provozovatele, který z nich hradí provozní náklady a tvoří přiměřený zisk.

Oddílný model provozování
Jedná se o nejfrekventovanější variantu provozního modelu v ČR. Celkově tento model pokrývá 67 % trhu. V rámci oddílného modelu provozování bývají uzavírány dlouhodobé smlouvy mezi vlastníkem infrastruktury (veřejným sektorem) a provozovatelem (soukromým sektorem). Jejich vzájemný vztah je upraven uzavřenou smlouvou o provozování vodohospodářské infrastruktury.

Smíšený model provozování
Tento model je druhou nejpoužívanější variantou. Infrastruktura je v tomto případě vlastněna i využívána jedním subjektem. V této variantě může mít podíl i soukromý sektor. Smíšený model je uplatňován v 18 % případů.

Vlastnický model provozování
Na českém trhu je zastoupen v malé míře (cca 2 %). V rámci tohoto modelu bývá klíčový veřejný sektor jakožto vlastník infrastruktury, který je zároveň stoprocentním majitelem provozní společnosti.

Model samostatného provozování
Tento nejméně využívaný model pokrývá pouze 1 % trhu. Jedná se o situaci, kdy obce a města provozují vodohospodářskou infrastrukturu samostatně na základě rozhodnutí krajského úřadu.

Asi ve 4 % případů bývají využívány kombinované varianty uvedených modelů.

(ska)