Rewrite letters from the image.
 
 
detail

Praktické vyloučení nejrozšířenějšího oddílného modelu z dotací OPŽP

Praktické vyloučení nejrozšířenějšího oddílného modelu z dotací OPŽP
Pokračování seriálu o vodárenských dotací z Operačního programu Životní prostředí a důvodech, proč je jejich reálné čerpání mizivé. Tentokrát se budeme věnovat specifickým podmínkám pro oddílný model správy vodohospodářské infrastruktury.
Přestože je oddílný model (vlastníkem infrastruktury je zpravidla město či obec a provozovatelem pak odborná firma) v České republice s 67 procenty nejrozšířenější, cestu k dotacím má nejsložitější. Kromě legislativních přepisů určujících parametry fungování vodohospodářských systémů totiž musí splnit ještě požadavky dalšího regulačního systému, který je stanoven v „Praktické příručce – Smluvní výkonové ukazatele v oboru VaK ČR“ (dále jen Příručka). Tu vydalo Ministerstvo životního prostředí ČR (MŽP); není sice legislativním předpisem, nicméně se chová úplně stejně.
 
Příručka je přitom určena – jak v předmluvě jasně deklaruje – „především vlastníkům vodovodů a kanalizací, jejichž cílem je zajistit kvalitní vodohospodářské služby pro své občany a jiné odběratele v rámci ‚oddílného‘ modelu provozování“. Ostatní modely jsou tedy ušetřeny nutnosti splnit požadavky Příručky.
 
V České republice se přitom uplatňují hned čtyři různé systémy, které využívají prakticky všechna měst a obce.
  • Již zmíněný oddílný systém pokrývá 67 procent českého trhu.
  • Smíšený model, kdy je infrastruktura vlastněna i využívána jedním subjektem (ať je jeho majitelem obec či firma), je uplatňován v 18 procentech případů.
  • Vlastnický model, kdy je obec či město vlastníkem infrastruktury a zároveň stoprocentním majitelem provozní společnosti, drží v ČR dvě procenta.
  • Model samostatného provozování, kdy obce a města provozují vodohospodářskou infrastrukturu samy na základě rozhodnutí krajského úřadu, pokrývá pouze jedno procento trhu.
     
Tomu, kdo chce pro modernizaci vodohospodářských či kanalizačních zařízení využít evropské fondy v rámci OPŽP a využívá oddílný systém, vnucuje Příručka celý systém definice a monitorování ukazatelů a smluvních pokut.

Legislativní předpisy, které by chtěly s podobnou regulací přijít, by přitom rozhodně nemohly vzniknout stejně snadno jako Příručka. Musely by totiž projít procesem hodnocení dopadů regulace (RIA: Regulatory Impact Assessment), který vznikl pro zvýšení kvality regulace. Smyslem procesu RIA je zhodnotit dopady vznikající regulace v oblasti hospodářské, sociální a environmentální.

Důsledkem vydání Příručky bohužel je, že čerpání dotací z OPŽP pro města či obce s oddílným modelem provozování vodárenské infrastruktury je ještě stíženo. Logické by přitom naopak bylo, kdyby se úředníci Ministerstva životního prostředí snažili čerpání evropských dotací zjednodušit a umožnit tak městům a obcím modernizovat kanalizace a čističky odpadních vod.
22.6. (jak)
Mohlo by vás zajímat
Změny ve vedení Státního fondu Životní prostředí! Blýská se na lepší časy? Vice

Změny ve vedení Státního fondu Životní prostředí! Blýská se na lepší časy?

16.8.

Ministr Pavel Drobil jmenoval v první polovině srpna do funkce nového ředitele Státního fondu životního prostředí ČR pana Libora Michálka. Ve funkci vystřídal kontraverzního Petra Štěpánka.


11 unijních hříšníků zůstavá Vice

11 unijních hříšníků zůstavá

12.8.

Směrnice EU jsou jasné, do konce letošního roku měly mít všechny aglomerace nad dva tisíce obyvatel moderní a ekologickou čistírnu odpadních vod a stejně tak i odpovídající kanalizaci. Dle dnešního prohlášení MZ u 11 aglomerací stále nebylo vydáno územní rozhodnutí a není požádáno o dotace. 


Složitost dotačních procesů z pohledu menší obce Vice

Složitost dotačních procesů z pohledu menší obce

4.8.

Náročná legislativa dále ztížená předpisy podmiňujícími čerpání evropských dotací vytváří překážku pro efektivní zlepšení vodovodní a kanalizační sítě zejména v menších obcích. Ty si zpravidla nemohou dovolit zaplatit drahé konzultanty. Nelíbí se to ani Svazu měst a obcí ČR (SMO).