vše o vodárenství

Nedílnou součástí kontroly kvality pitné vody, prováděné jejími dodavateli, je předávání výsledků laboratorních vyšetření krajským hygienickým stanicím v elektronické podobě. Tento již pět let fungující systém stojí za podrobnější zmínku.

Výsledky vlastních laboratorních vyšetření vodárenské firmy předkládaly už bývalým okresním hygienickým stanicím – v tištěné podobě a většinou až za určité období. V době přípravy vstupu ČR do EU pro nás vyplynula budoucí povinnost každého členského státu předávat informace o výsledcích kontrol pitné vody Evropské komisi. Článek 13 směrnice Rady 98/83/ES o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu ukládá členským státům každé tři roky zveřejnit zprávu o jakosti této vody, a to do jednoho roku po skončení období, o kterém pojednává. Prvním obdobím byly roky 2002 až 2004, v současnosti se nacházíme ve třetím období a zpráva za roky 2008 až 2010 bude zpracována v r. 2011. Ke splnění této povinnosti bylo nutné velmi rychle vytvořit systém sběru a zpracování potřebných dat. Odpovědnost za plnění této povinnosti má Ministerstvo zdravotnictví ČR.
 

V České republice existuje na základě Usnesení vlády ČR od r. 1996 „Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí“, který zajišťuje Státní zdravotní ústav v Praze (SZÚ), původně ve spolupráci s vybranými okresními hygienickými stanicemi. Jednou z oblastí, kterými se „Monitoring“ zabývá“, je i zásobování pitnou vodou. Výsledky tohoto monitoringu zveřejňuje SZÚ každý rok. Bylo tedy logické navázat na existující systém a upravit jej tak, aby s jeho pomocí byla Česká republika schopna dostát závazkům vyplývajícím z členství v EU a zpracováním zpráv pro Evropskou komisi byl pověřen SZÚ.
 

Neoddělitelnými aspekty zpracování těchto zpráv je „důvěryhodnost“ a „dostupnost“ výsledků kontrol pitné vody. Důvěryhodnost, či správnost, nebo chcete-li validita výsledků laboratorních vyšetření pitné vody je zajištěna odbornou způsobilostí konkrétní laboratoře, doloženou dokladem o akreditaci či autorizaci. Dostupnost těchto výsledků pro orgány ochrany veřejného zdraví je zajištěna předáváním výsledků laboratorních vyšetření pitné vody v elektronické podobě do centrálního informačního systému. Oba tyto aspekty jsou, jako povinnosti dodavatele pitné vody, zakotveny v zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
 

V r. 2001 byl zahájen celorepublikový „Centrální monitoring jakosti vod“ (CMJV) jehož důsledkem bylo vytvoření informačního systému – registru kvality pitné a rekreační vody. Předpoklady pro jeho vytvoření bylo zpracování dat v akreditovaných laboratořích pomocí laboratorních softwarů (tudíž existence dat v elektronické podobě) a uzákonění povinnosti tato data předávat. Z přípravné studie vyplynula potřeba vytvoření internetové aplikace, protože tak odpadají lokální instalace SW na velkém množství počítačů a jejich nutné aktualizace, data jsou soustředěna na jednom místě a lze poměrně jednoduše stanovit konkrétním osobám rozsah přístupu ke konkrétním datům. Jako pracovní označení nově vytvářeného systému se vžil výraz „pivo“. Kdo spolupracuje s IT pracovníky (lidově „ajťáky“) dobře zná specifický druh jejich humoru a vytváření zkratek, v tomto případě pro „pi_tnou vo_du“. To co bylo původně myšleno v žertu, se nakonec, i přes protesty některých mých kolegů, ujalo jako oficiální označení informačního systému: IS PiVo - registr kvality pitné a rekreační vody.
 

Aby bylo možné přenášet data do IS bylo nutné nadefinovat a právně ukotvit i formát přenášených dat. V tomto dobře zafungovala spolupráce tvůrců laboratorních SW a tvůrců IS PiVo a byl stanoven formát dat, který sice vyžadoval určité úpravy laboratorních SW, ale tyto nebyly neúměrně finančně náročné a byly únosné i pro samotné laboratoře. Samotný IS byl otestován na konci r. 2003, během roku 2004 byl po zkušebním provozu spuštěn v rutinním provozu a je plně využíván odbornými pracovníky krajských hygienických stanic, Ministerstva zdravotnictví ČR a SZÚ. Jak vyplývá ze samotného názvu, IS není využíván jen pro sledování jakosti pitné vody, ale i pro další druhy vod, jako jsou např. koupaliště v přírodě a umělá koupaliště.
 

Pokud byste náhodou někde zaslechli mluvit pracovníka KHS nebo laboratoře v tom smyslu, že „dělá na pivu“ nebo „jde do piva“ apod., nemusí to nutně znamenat, že dotyčný (-ná) se chystá k návštěvě hostinského zařízení nebo k vaření slado-chmelového nektaru, ale může se prostě jednat o některého z mých kolegů a kolegyň zabývajících se kontrolou jakosti pitných nebo rekreačních vod.