vše o vodárenství

Jejími vyhlašovateli jsou Svaz vodního hospodářství a Sdružení oboru vodovodů a kanalizací České republiky a garanty přijali ministři zemědělství a životního prostředí. Soutěž byla vypsána se záměrem seznámit odbornou i širokou veřejnost s úrovní vodohospodářských projektů realizovaných v České republice od ledna od prosince roku 2009.

Stavby byly hodnoceny ve dvou kategoriích:
Kategorie I – stavby pro zásobování pitnou vodou, odvádění a čištění odpadních vod a Kategorie II. – stavby sloužící k umělému vzdouvání, zadržování a usměrňování povrchových vod, ochraně před škodlivými účinky vod a úpravě vodních poměrů. V obou těchto kategoriích byly stavby rozděleny do podkategorií podle výše investic – tedy pod 50 milionů korun a nad 50 milionů korun.

V kategorii I – stavby pro zásobování pitnou vodou, odvádění a čištění odpadních vod byly oceněny:

1. Investice nad 50 mil. Kč
Mladá Boleslav ČOV I - intenzifikace
Investor: Vodovody a kanalizace Mladá Boleslav, a.s.
Projektant: Hydroprojekt CZ a.s.
Zhotovitel: VCES, a.s. a Skanska a.s.
Intenzifikace čistírny odpadních vod I v Mladé Boleslavi byla provedena jako součást projektu Mladoboleslavsko – čištění a odkanalizování odpadních vod, který byl realizován v období let 2007 – 2009. Projekt v celkové hodnotě 521 milionů korun bylo možno realizovat díky dotačním prostředkům z OPŽP a SFŽP. Tato rekonstrukce předpokládá stavební a technologickou úpravu nádrží primární sedimentace, výstavbu kompletního nového biologického stupně ČVO a stavební a technologickou rekonstrukci kalového a plynového hospodářství. Projektant inspirován dominantní rekonstruovanou provozní budovou, která byla vyprojektována také na nezvyklém kruhovém půdorysu, využil pro založení nového objektu kalového hospodářství stávající kruhovou nádrž, čímž došlo k dalšímu zvýraznění celkového výrazu areálu s minimem pravých úhlů.
Rekonstruovaná ČOV přispěla ke zmírnění vlivu vypuštěných odpadních vod z města Mladá boleslav na vodní tok Jizera, který ovlivňuje i jakost surové vody vodárenského zdroje Káraný – významného zdroje pro hlavní město Praha a další aglomerace středních Čech.

2. Investice pod 50 mil. Kč
Strážnice-rekonstrukce a intenzifikace ČOV a Petrov-odkanalizování obce   
Investor: Vodovody a kanalizace Hodonín, a.s.
Projektant: DUIS, s r.o.
Zhotovitel: MSO servis spol. s r.o. Kyjov a SWIETELSKY stavební s.r.o
Zájmové území, které patří do odkanalizované oblastiČOV Strážnice je tvořeno dvěma samostatnými lokalitami: městem Strážnice a obcí Petrov. Recipientem odpadních vod z ČOV Strážnice je plavební a závlahový Baťův kanál. Projekt v celkové bylo možno realizovat díky dotačním prostředkům z OPŽP a SFŽP.
Byla provedena kompletní rekonstrukce a intenzifikace ČOV v období od dubna 2008 do května 2009 za plného provozu stávající ČOV, bez povolených výluk ve vypouštění odpadních vod. Rozsah stavebních prací byl následující: Rekonstrukce mechanické části ČOV z důvodu nedostatečné hydraulické kapacity, rekonstrukce biologické části ČOV z důvodu nutnosti odstranění nutrietů, rekonstrukce kalového hospodářství z důvodu plánovaného rozvoje lokality a rekonstrukce ostatních objektů ČOV.
Realizace stavby ČOV je přínosem ke zlepšení kvality povrchových a podzemních vod v dílčím povodí řeky Moravy, které je chráněno jako oblast přirozené akumulace vod – CHOPAV – kvartér řeky Moravy. V řešeném povodí se nachází i chráněné území – CHKO Bílé Karpaty a Přírodní park Strážnické Pomoraví. Přestože stavba byla realizována ve složitých geologických podmínkách, byla čerpána jen minimální výše finanční rezervy a náklady celého díla dosáhly 6 440 914,60 eur (bez DPH).

3. Investice pod 50 mil. Kč
Mariánské Lázně, rekonstrukce úpravny vody
Investor: CHEVAK Cheb, a.s.
Zhotovitel stavební části: SMP CZ, a.s
Zhotovitel technologické části: KUNST, spol. s r.o.
Rekonstrukce úpravny vody Mariánské Lázně proběhla v období od září 2007 do září 2009 za plného provozu, s vysokými nároky na koordinaci stavebních a technologických prací i vlastního provozu tak, aby byla zajištěna nepřetržitá dodávka pitné vody pro lázeňskou oblast Mariánských Lázní. Celkové náklady stavby ve výši 32,251 milionů korun byly vedle vlastních zdrojů investora kryty dotací MZe a krajského rozpočtu. Rozsáhlá stavební rekonstrukce filtrů zajistila podmínky pro montáž systému s dvousměrným průtokem pracích médií Leopold s novými rozvody vzduchu a vody. Poprvé v ČR byl realizován projekt s použitím vícevrstvých filtračních náplní s jemnějšími frakcemi než bylo dosud obvyklé, v kombinaci s vrstvou aktivního koksu (hydroantracitu). Provozní zkušenosti prokázaly, že tato technologie má podstatně lepší parametry než jednovrstvá filtrace. Zvláštní pozornost byla věnována praní filtrů, které si vyžádalo další stavební a technické úpravy. Jemnost náplní způsobovala problémy s odplyněním, takže při praní vodou docházelo ke značnému vynášení aktivního koksu vlivem vzduchových bublin do odtoku.

4. Investice pod 50 mil. Kč
Zahrádky ČOV - intenzifikace
Investor: Severočeská vodárenská společnost a.s.
Projektant a inženýrská činnost: Severočeské vodovody a kanalizace a.s.
Zhotovitel: Česká voda – Czech Water, a.s.
Stavba intenzifikace ČOV Zahrádky o kapacitě 600 EO byla zahájena na konci roku 2007 a po ročním zkušebním provozu uvedena do provozu v srpnu 2009. Stavba se nachází v krajinné památkové oblasti Zahrádecko. Požadavkem Národního památkového ústavu bylo použití přírodních materiálů. Byla realizována mechanicko-biologická ČOV v jednotlivém provedení s nitrifikací s jednobublinnou aerací a vnořenou dosazovací nádrží v nerezovém provedení. Kal je gravitačně zahušťován odpouštěním kalové vody a udržováním v aerobním stavu je odvážen k dalšímu zpracování na ČOV Česká Lípa. Architektonické řešení bylo předepsáno orgánem ochrany přírody a krajiny. Stavba byla financována z vlastních zdrojů investora Severočeská vodárenská společnost a.s.

V kategorii II. – stavby sloužící k umělému vzdouvání, zadržování a usměrňování povrchových vod, ochraně před škodlivými účinky vod a úpravě vodních poměrů, byly oceněny:

1. Investice nad 50 mil. Kč
Malá vodní elektrárna Troja
Investor: Povodí Vltavy, státní podnik
Projektant: Pöyry Environment a.s.
Zhotovitel stavební části: Metrostav a.s., divize 6
Zhotovitel technologické části: Siemens Engineering, a.s.
V letech 2007 až 2009 byla na Císařském ostrově ve velmi stísněném prostoru na levém břehu Vltavy mezi stávajícím velínem jezu v Troji a plavebním kanálem vybudována malá vodní elektrárna Troja. V elektrárně jsou osazeny dvě přímoproudé Kaplanovy blokové turbíny o průměru oběžného kola 2,6 m s kuželovými převodovkami na synchronní generátory. Turbíny mají celkovou hltnost 80 m3/s, návrhový spád 3m a celkový instalovaný výkon 2,1 MW. Předpokládaná průměrná roční výroba elektrické energie činí 13 GWh/rok.
Koncepčně je spodní stavba malé vodní elektrárny řešena jako podzemní objekt přelévaný při průtoku velkých vod. Horní stavbu MVE vystupující nad okolní terén, tvoří pouze železobetonový vodotěsný dřík sloužící pro umístění vstupního schodiště a kanálů vzduchotechniky. Tato stavba je vyvedena do stejné výšky jako sousední velín jezu, který byl pohledově upraven ve stejném stylu jako horní stavba malé elektrárny. Nejnáročnější konstrukcí byly savky a vtoky na turbíny. Celkové náklady na realizaci stavby činily 350 milionů korun.

2. Investice nad 50 mil. Kč
LITAVKA, Králův Dvůr – Úprava koryta v km 5,821-7,120
Investor: Povodí Vltavy, státní podnik
Projektant: Hydroprojekt CZ, a.s.
Zhotovitel: NAVIMOR-INVEST sp.z o.o., Pražské silniční a vodohospodářské stavby, a.s.
Stavba byla zahájena v létě 2008 a dokončena v červenci 2009. Účelem stavby bylo zajištění protipovodňové ochrany zástavby Králova Dvora a okolí úpravou vodního toku Litavky. Navazuje na již provedené kapacitní úpravy a dle možností využívá zachovaných prvků dřívějších úprav. Smyslem úpravy je zajistit ochranu bytové a průmyslové zástavby proti kulminačnímu průtoku Q100.
Zkapacitnění koryta bylo dosaženo provedením levobřežní bermy. Pouze v místě, kde se Litavka přibližuje k tělesu dálnice, je na levém břehu navržena opěrná zeď v délce kolem 140 m. Rozlivu při povodni na pravém břehu zamezí nízká zídka obložená kamenivem. Pravobřežní ochranná zídka o délce 954 m vymezuje rozlivnou hranici hladiny Q100 a zabraňuje vylití vody z koryta do obytné zástavby. Pozemky na pravém břehu tak při povodni nebudou zaplavovány proudící vodou, která přináší různé splaveniny. Zídka z velké části prochází po hraně pravého břehu okolo oplocení stávajících zahrádek.
Financování stavby o investičních nákladech 91milionů korun bylo zajištěno z dotačního programu MZe – Prevence před povodněmi II z vlastních zdrojů s.p. Povodí Vltavy.

3. Investice pod 50 mil. Kč
Zkapacitnění toku Modla I - Lukavec
Investor: Zemědělská vodohospodářská stavba – Oblast povodí Ohře Ústí nad Labem
Projektant: Hydroprojekt CZ a.s.
Zhotovitel: Zvánovec, a.s., České Budějovice
Stavba byla zahájena v listopadu 2007 a dokončena v roce 2009. Vodní tok Modla v úseku intravilánu obce Lukavec až po dálniční most D-8 byl vyhodnocen jako nekapacitní a v naprosto nevyhovujícím stavu. Nedostatečné parametry koryta měly za následek zaplavování intravilánu Lukavec a východní části města Lovosic. Potenciálně byl také ohrožen chemický podnik Lovochema, těleso trati Praha-Děčín a těleso dálničního přivaděče k D8 Praha – Teplice. K menším povodním docházelo pravidelně v jarních a letních měsících při přívalových deštích, velké povodně zasáhly tuto lokalitu v letech 2002, 2003 a 2007. Na odstraňování těchto následků a údržbu toku byly opakovaně vynaloženy značné finanční prostředky.
Projektem zkapacitnění vodního toku bylo navrženo řešení, kterým se průtočná kapacita koryta Modly v délce 2387 km zvýší na asi 15,5 m3/s, což je hodnota zhruba odpovídající pětileté vodě. Realizací úpravy se zvýšila kapacita koryta vodního toku Modly z Q1na Q5, příčný i podélný profil byl stabilizován, značně se zlepšil splaveninový režim toku. Koryto toku nyní plní svou funkci, v období zvýšených průtoků nedochází k zaplavování okolních pozemků a ke vzniku povodňových škod. Stavba rovněž významně ovlivnila estetický vzhled obce. Financování stavby o investičních nákladech 10,4 milionů korun bylo zajištěno z dotačního programu MZe – Prevence před povodněmi II.

4. Investice pod 50 mil. Kč
Multifunkční nádrž biocentra Střední díly v katastrálním území Javorník – Ves
Investor: MZe, Pozemkový úřad Jeseník
Projektant: Agroprojekt PSO, s r.o.
Zhotovitel: STRABAG a.s., odštěpný závod Ostrava, oblast střed
Multifunkční vodní nádrž biocentra Střední díly byla realizována jako součást společných zařízení komplexní pozemkové úpravy v katastru Javorníka v letech 2008 až 2009. Stavbu tvoří boční nádrž s obvodovou hrází o ploše hladiny stálého nadržení 17,06 ha a přilehlé mokřady. Nádrž je napájena vodou javornického potoka,odběr tvoří speciální odběrný objekt, který je uspořádán účelně, aby nevytvářel migrační bariéru. K výstavbě prvého mokřadu byl velmi efektivně využit vytěžený zemník, napájení je zajištěno drenážní vodou. Druhý mokřad je vytvořen uměle a je napájen průsakovou vodou z hlavní nádrže. Jde o nádrž s dominantní ekologickou funkcí, plnící rovněž řadu vedlejších funkcí. Patří k nim zvýšení jakosti vody, vytváření příznivého mikroklima, poutání vody v krajinném prostředí a mimořádný estetický účinek celého komplexu. Součástí nádrže je netradičně rozsáhlé litorální pásmo, které představuje téměř 20 procent z plochy nádrže, plynule navazující na okolní terén. Malá vodní nádrž včetně mokřadů a okolních výsadeb je velmi pečlivě začleněna do přírodního prostředí, plně respektuje plynulou návaznost na další plánované a stávající biokoridory, lokální biocentra a ostatní přírodní prvky. A to nejen u nás, ale i v sousední Polské republice.
Navržená nádrž, včetně přičleněných mokřadů, splňuje všechny ekologické, estetické, vodohospodářské a krajinotvorné funkce a bude mimořádným přínosem pro krajinu. Celkové investiční náklady dosáhly 26,1 milionů korun.