Po Vltavě mezi Českými Budějovicemi a Hlubokou nad Vltavou dnes oficiálně začaly plout lodě. Zahájení první plavební sezony předcházelo slavnostní otevření vodní cesty mezi oběma městy. Obnovení téměř devítikilometrového úseku stálo kolem 740 milionů korun bez daně.
Jeho součástí je několik vodních staveb, uvedl mluvčí investora stavby, Ředitelství vodních cest, Václav Straka.
Lidé si dnes mohli prohlédnout plavební komoru, jez, ochranný přístav i unikátní sklopný most. Výklad k jednotlivým stavbám zajišťovali odborníci. Mohli se také svézt na dračí lodi a malém motorovém člunu. Mezi oběma městy dnes začala jezdit i velká výletní loď.
Nejnáročnější při obnovování splavnosti úseku byla stavba plavební komory v Českém Vrbném. Šlo o technicky náročné dílo překonávající sedmimetrový výškový rozdíl hladin. Horní vrata jsou klapková, aby se v případě povodní mohla voda převádět i přes komoru. Při stavbě byl využit modelový výzkum Fakulty stavební Českého vysokého učení technického. Díky němu bylo možno ještě před započetím stavby detailně prozkoumat její budoucí vliv na vodní cestu, a vyhnout se tak případným problémům při její realizaci i v následném provozu.
Stavby na úseku mezi Českými Budějovicemi a Hlubokou spolufinancovala Evropská unie, která stavbu podpořila 629 miliony korun. Ředitelství vodních cest splavní ještě další dva úseky Vltavy, aby bylo možné plout lodí z krajského města až do Týna nad Vltavou.
Stavby mezi Hlubokou nad Vltavou, vodním dílem Hněvkovice a Týnem nad Vltavou budou dokončeny zhruba v roce 2013. V tomto roce se podle mluvčího počítá s plným zprovozněním obnovené vodní cesty až k Orlíku.
Vedle zvýšení turistického ruchu má vltavská cesta i protipovodňový význam. Prohloubeno, rozšířeno a vyčištěno bude celkem 33 kilometrů řeky Vltavy. S budováním vltavské cesty se začalo v roce 2008.
10.5.
V Jihočeském kraji bylo loni zásobováno vodou z veřejných vodovodů 575.155 obyvatel, což je 90,5 procenta. Ze 14 krajů tím zaujímá devátou pozici. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu. Zatímco obyvatel v kraji loni přibylo o 367 na 636.099, počet lidí zásobovaných pitnou vodou z vodovodů podle statistiků meziročně ubylo 6210.
19.4.
V Českých Budějovicích se budou moci návštěvníci u příležitosti Mezinárodního dne památek podívat do místní historické vodárenské věže v Mánesově ulici. Akce se uskuteční v sobotu 21. dubna od 10 do 17 hodin.
19.4.
Samsonova kašna na českobudějovickém náměstí, jež patří k největším v zemi, se chystá na léto. Zaměstnanci společnosti ČEVAK z ní dnes vypustili vodu, ve čtvrtek ji vyčistí. Koncem týdne už z tlamy lva z výšky asi sedmi metrů znovu vytryskne voda.
22.3.
Nová čistírna odpadních vod v Třeboni je už rok ve zkušebním provozu. Přes 84 milionů korun za čistírnu má však jít zpátky do kasy Evropské unie. Na skutečnost, že město má vrátit EU investici na čističku, upozornil čtenář Jindřichohradeckého deníku.
7.3.
Černobílé i barevné fotografie kanálových stok a poklopů ze světových velkoměst, ale také knihy z poloviny 19. století s ilustracemi interiérů koupelen a sociálních zařízení najdou návštěvníci na výstavě Střeva měst - kanály v kulturních a civilizačních souvislostech. Je z dílny Národní technické knihovny v Praze a zájemci si ji mohou ode dneška do konce března prohlédnout ve foyer sídla krajského úřadu.
20.2.
V minulých týdnech způsobily mrazy v celé republice značnou řadu škod na potrubích či vodoměrech. Následné oteplení však vodohospodářům klid nepřineslo. Na přelomu týdne opět vyjížděli k desítkám havárií.
20.2.
Investiční program Jihočeského vodárenského svazu je podmíněn získáním dotací ze Státního fondu životního prostředí nebo Ministerstva zemědělství ČR.
13.2.
Největší jihočeská továrna na výrobu pitné vody, Úpravna vody Plav, zvýšila v arktických mrazech výkon proti běžnému období o 10 procent. Paradoxně za to může právě tuhá zima, způsobující vyšší ztráty na vodovodních sítích v jednotlivých městech a obcích.
30.1.
Rekonstrukce čistírny odpadních vod v Písku, tedy konkrétně její mechanicko – biologické části, skončila před necelými sedmi lety. Tyto práce se netýkaly kalového a plynového hospodářství. Nyní kapacity vyhnívajících nádrží jsou využívány na maximum.
11.1.
Zajištění kvalitní pitné vody pro obyvatele Vimperku by v příštích letech měla zajistit rekonstrukce existující úpravny vody v Brloze. To ale pouze s předpokladem investovat necelých čtyřiceti milionů korun včetně daně z přidané hodnoty.
28.12.
Vodné a stočné budou mít od příštího roku dražší také v Prachaticích. Největší odběratel firma Madeta totiž zdejší závod zavírá. Informoval o tom Český rozhlas.
24.11.
Lidé v Táboře, Sezimově Ústí a Plané nad Lužnicí mohou využívat nový a rekonstruovaný kanalizační systém. Během dvou let Vodárenská společnost Táborsko zprovoznila šest kilometrů kanalizačních stok, opravila 17 kilometrů řadů a 7,5 kilometru vodovodních řadů.
11.11.
Rekonstrukce mostu ve Vodárenské ulici v Třeboni se chýlí ke konci. Stavba z 80. let minulého století je specifická především tím, že její konstrukce kromě vodovodního potrubí nese i zatrubněnou Mlýnskou stoku. Toto staré vodní dílo vede z Třeboně směrem na Starou Hlínu.
4.11.
Ve Volarech probíhají intenzivní diskuze o nových cenách za vodné a stočné. Místní zastupitelstvo má rozhodnout do konce prosince. Provozovatel vodárenské infrastruktury ČEVAK první návrhy již předložil. Starosta obce ale už dnes připouští, že vybrané prostředky nebudou stačit na obnovu vodárenské infrastruktury.
18.10.
V Třeboni vybudovali novou čistírnu odpadních vod, aby se město vyhlo možným sankcím. Tak, jako v dalších českých městech a obcích využila i Třeboň evropských dotací z OPŽP. Občané to již v příštím roce pocítí v nárůstu ceny vody...
22.9.
Jihočeský vodárenský svaz (JVS) chystá kvůli výstavbě dálnice D3 na pondělí dvě přeložky vodárenských soustav v Plané nad Lužnicí na Táborsku. Celkem 1,7 kilometrů dlouho část řadu musí pracovníci přemístit za 30 hodin.
1.9.
Táborská radnice odeslala Státnímu fondu životního prostředí (SFŽP) veškerou dokumentaci a protokol o úspěšném výběrovém řízení na projekt odbahnění nádrže Jordán. Fond by na základě těchto materiálů měl poskytnout na odbahnění dotaci ve výši 80 procent z částky 372 milionů korun.
17.8.
Orlická přehrada, která je největším vodním dílem v České republice, v těchto dnech slaví 50 let od uvedení do provozu. V minulosti prošla mnoha zkouškami, těmi nejnáročnějšími byly povodně v letech 2002 a 2006.
11.8.
Osm jihočeských obcí se může pustit do výstavby a obnovy čistíren odpadních vod, vodovodů a kanalizací. Krajští zastupitelé jim dnes na projekty poslali dotaci více než sedm milionů korun.
9.7.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) uznal platnost koncesní smlouvy mezi Vodárenskou společností Táborsko (VST) a společností ČEVAK. Dohodu z 1. prosince 2009 u ÚOHS postupně napadlo pět neúspěšných žadatelů.
3.6.
Loňský rok se stal nevýznamnějším investičním obdobím v dosavadní osmnáctileté historii Jihočeského vodárenského svazu. Ten v něm na investice vydal 131 miliónů korun a dalších 26,5 miliónů na opravy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku.
26.4.
Domy v lokalitě Zářečí v Bechyni na Táborsku budou od letošního září napojeny na čistírnu odpadních vod. Nový kanalizační systém, na kterém v těchto dnech začaly stavební firmy pracovat, bude stát i s úpravou povrchu silnice zhruba 12 milionů korun.
20.4.
Malé jihočeské obci s ročním rozpočtem 6 milionů korun reálně hrozí, že bude muset vrátit kompletní státní dotaci na stavbu čistírny odpadních vod a kanalizaci ve výši přes 25 milionů korun a k tomu vyměřené penále 21 milionů korun. Obci hrozí finanční problémy a bývalému starostovi Antonínu Poskočilovi pět let vězení.
18.4.
Jedinečnou možnost spatřit město z vrcholku vodárenské věže měli v sobotu lidé v Českých Budějovicích v rámci Dne památek. Zpřístupněné vodárenské památky jsou po celé ČR velkou atrakcí. Velký úspěch sklízí každoročně např. prohlídky Podolské vodárny.
11.4.
Státní fond životního prostředí (SFŽP) prodloužil do 31. srpna táborské radnici termín na předložení protokolu o úspěšném výběrovém řízení na odbahnění rybníku Jordán. Město musí tento termín dodržet, aby SFŽP poskytl na projekt dotaci ve výši 372 milionů korun.
25.3.
Obyvatelé Českých Budějovic zaplatí od dubna za vodné a stočné o 1,7 procenta více. Cena se zvýší na 60,94 koruny bez DPH za metr krychlový.
21.3.
Vodojem Včelná nedaleko Českých Budějovic zahrnuje šest podzemních komor po šesti milionech litrů, tedy celkem 36 milionů litrů pitné vody. Největší vodojem v kraji je v majetku Jihočeského vodárenského svazu a nyní prošel rozsáhlou modernizací za 20 milionů korun.
25.1.
Vodárenskou soustavu v jižních Čechách bude od dubna provozovat místo společnosti Čevak její majitel, Jihočeský vodárenský svaz (JVS). Čevak ji provozoval od roku 2008 a smlouvu měl do roku 2018, požádal ale o její ukončení, řekl dnes novinářům ředitel JVS Antonín Princ.
22.12.
Rakouská společnost Energie AG Bohemia získala 66 procent akcií společnosti Aqua Servis Rychnov nad Kněžnou. Většinový podíl 66 % akcí dříve vlastnila skupina Veolia Voda. Zbylých 34 procent v Aqua Servisu patří obcím v regionu.
15.12.
Navýšení ceny vody ve Vimperku bude činit 2,8 procent. Zastupitelé nakonec rozhodli, že v příštím roce zůstanou u jednosložkové ceny vody.
14.12.
Na základě kalkulace Čevak schválila městská rada navýšení cen vodného a stočného pro příští rok o 1,6%. Ceny jsou dvousložkové.
3.12.
Tábor, Sezimovo Ústí a Planá nad Lužnicí má nově rekonstruovanou kanalizaci za více než miliardu korun. Novému starostovi Jiřímu Fišerovi se zdají náklady zbytečně vysoké.
16.11.
Trend stoupající obliby pití vody z vodovodu je zřejmý. Jen za první polovinu tohoto roku se spotřeba nealko nápojů snížila o neuvěřitelných 10%. Na některých městských úřadech jdou příkladem v podpoře a komunikaci kohoutkové.
21.4.
Vodou bude zásobovat více než 550.000 obyvatel ve 360 městech a obcích. ČEVAK je tak jednou z pěti největších vodárenských společností v Česku.
11.3.
Mezi největší investiční akce třeboňské radnice v závěru volebního období patří bezesporu výstavba čistírny odpadních vod.
10.3.
Historické centrum Zlaté Koruny čeká náročná rekonstrukce kanalizace podpořená dotací 25 milionů korun z Operačního programu životního prostředí a necelým milionem a půl ze Státního fondu životního prostředí. Starosta Milan Štindl si ale termín zahájení prací už raději ani netroufá tipnout.
19.2.
Žadatelé z Jihočeského kraje získali za dva roky existence operačního programu Životní prostředí na 298 projektů přes 3,8 miliardy korun, přičemž krajský průměr činí téměř 3,5 miliardy.
2.1.
S novým rokem je spojené zdražování a zvyšování dolní sazby DPH. Podle analytika...
...28.12.
Zhruba o dvě stě čtyřicet korun více zaplatí za vodu v příštím roce spotřebitelé...
...21.12.
V Praze se od ledna zdraží vodné a stočné o 9,88 procenta na 66,35 koruny za metr...
...Dnes mě velmi zaujal video-blog Tomáše Hajzlera.… VÍCE