Vzdělávací a informační portál – vše o nejcennější surovině na jednom místě

Liberecký kraj pro vodarenstvi.cz k připravenosti na bleskové povodně

blank

Liberecký kraj pro vodarenstvi.cz k připravenosti na bleskové povodně

20.7.2020 Redakce |

Řadu míst v České republice v posledních týdnech postihly bleskové povodně. Voda vzala život několika lidem, hasiči museli vyjíždět k tisícům zásahů, obce a města sčítají škody. Redakci vodarenstvi.cz zajímalo, které události byly na území jednotlivých krajů nejničivější, co dělají kraje v oblasti prevence, nebo kolik finančních prostředků investují do protipovodňových opatření. Za Liberecký kraj odpovídal mluvčí Filip Trdla.

 Jak je kraj v obecné rovině připraven na bleskové povodně?

Bleskové povodně jsou obvykle záležitostí omezeného území. Nelze se na ně připravit jinak než vzděláváním a metodikou vůči povodňovým orgánům obcí. Důležitá je blesková reakce starostů za následné podpory krajských povodňových orgánů odboru životního prostředí.

Jedinou možnou přípravou je vzdělávání členů povodňových orgánů obcí a ORP. Nejdůležitější je okamžitá reakce povodňového orgánu obce (zejména starostů). Aktivizace krajského orgánu je přirozeně mnohem méně operativní. Školení povodňových orgánů ORP zajišťuje kraj každoročně. Po obecních volbách vždy i školení povodňových orgánů obcí.

Liberecký kraj má zpracovaný krizový a havarijní plán. V krizovém plánu je podrobně rozpracován typová plán „přívalová povodeň, typový plán „vydatné srážky“, typový plán „povodeň“. Havarijní plán Libereckého kraje v oblasti „Analýza rizik Libereckého kraje“ má ze zkušeností let minulých aktualizovány a zpracovány karty jednotlivých typů povodní. Rovněž jednotlivé složky IZS si průběžně pořizují nebo obměňují techniku, kterou lze využít i pro řešení následků bleskové povodně.

Která z takových událostí napáchala v historii kraje největší škody, co se od té doby změnilo v oblasti preventivních ochranných opatření?

LK byl zasažen povodněmi v letech 2010 a 2013. Největší škody byly napáchány v roce 2010  povodní v povodí Lužické Nisy a Smědé, kde byly napáchány škody  ve výši  8,2 miliardy.  5 lidí zahynulo, 1 osoba byla pohřešována, celkem bylo zasaženo 81 obcí LK. Nejpostiženější bylo území Frýdlantska a Chrastavska, a to obec Višňová, Heřmanice, Chrastava a Frýdlant.

Na základě této události byly aktualizovány karty (mapy) všech typů povodní v Libereckém kraji havarijního plánu. Došlo k obnově koryt, stanovení záplavových území s aktivní zónou, kde se nesmí stavět, obce si pořídily výstražné systémy a materiál. Byly aktualizovány povodňové plány. V povodí Smědé a Lužické Nisy byly zpracovány studie odtokových poměrů s návrhem protipovodňových opatření.

Jednotlivé obce byly vyzvány k aktualizaci preventivních opatření na svém území (nákupu protipovodňových pytlů, čerpadel, aktualizaci poldrů, aktualizaci protipovodňových čidel) a jednotlivá ORP byla vyzvána cestou krajského úřadu oddělení krizového řízení k naplánování jednotlivých komodit v systému hospodářských opatření pro krizové stavy v informačním systému ARGIS a KRIZKOM.

Jak fungují protipovodňové systémy ve Vašem kraji?

Vzhledem k tomu, že otázky jsou položeny na bleskové povodně, odpověď je, že na bleskové povodně se nedá s časovým předstihem připravovat.

Krajské povodňové orgány využívají zejména oficiální státní zdroje (ČHMÚ, případně podniky Povodí). Máme přístup i k datům lokálních systémů. Ty mají význam zejména v obcích. Kraj žádné protipovodňové systémy nevlastní a neprovozuje.

Obce si po roce 2010 upravily povodňové plány, změny byly zaneseny i do územních plánů (někde vznikly poldry nebo protipovodňové valy, hráze, opravily se rybníky, vyčistily se koryta, …)

Jak často probíhají na území kraje protipovodňová cvičení?

Jednotky PO na území kraje během ročních cvičení procvičují záchranné práce zaměřené zejména na evakuaci obyvatelstva.

Velké cvičení „Voda 2020“ bylo plánováno ministerstvem životního prostředí ve spolupráci s ministerstvem vnitra, krajským úřadem, vytipovanými ORP Libereckého kraje a jejich povodňových orgánů obcí na rok 2020. Toto cvičení bylo z důvodu pandemie koronaviru přesunuto na rok 2021.

Povodňové orgány kraje a obcí jsou proškolovány jednou ročně. Protipovodňová cvičení probíhají zhruba jednou za 2 roky.

V jakých intervalech se na území kraje investuje do protipovodňových opatření?

Kraj nemá vlastní protipovodňová opatření. Ta si zajišťují jednotlivé obce ve spolupráci se správci toku. Jedná se v podstatě o soustavnou činnost. Liberecký kraj má každoročně vyhlášen dotační program č. 1.1 Podpora jednotek požární ochrany obcí Libereckého kraje. V něm mohou obce zřizující jednotku požární ochrany žádat o dotaci na pořízení věcných prostředků, jako jsou čerpadla, čluny apod. V letech 2016–2017 byl vyhlášen speciální účel: „Pořízení, oprava a údržba technických prostředků jednotky předurčené pro zásahy v souvislosti s následky živelních pohrom způsobených vodou“, který byl bodově zvýhodnění oproti účelům na běžné věcné prostředky, a byla tak větší šance na získání dotace. V tomto účelu se poskytlo celkem 595 623 korun na pádla, přilby, vesty, obleky, čerpadla apod. V letech 2018–2019 byl vyhlášen speciální účel na pořízení čerpadel: „Pořízení a oprava technických prostředků jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí pro čerpání vody“, ve kterém měly možnost žádat i obce, jejichž jednotka není předurčená. Celkově bylo poskytnuto v tomto účelu 747 880 korun.

Probíhají protipovodňové investice v současnosti, popřípadě připravuje kraj do této oblasti uvolnit další prostředky?

Kraj žádné protipovodňové investice nerealizuje ani nepodporuje. Dotace jsou poskytovány z národní úrovně. Kraj se angažuje pouze v tvorbě protipovodňových studií.

V rámci krajského úřadu je zřízen Povodňový portál Libereckého kraje:

https://povodnovyportal.kraj-lbc.cz/, podporován spolupracující mobilní aplikací se sdílením stejných dat (na Android, APP store)

Důležité vlastnosti

V roce 2019 dokončil kraj projekt Posouzení odtokových poměrů včetně návrhu možných protipovodňových opatření v povodí Lužické Nisy. Tato studie byla zaměřena na přírodě blízká opatření v povodí. Ta však sama o sobě nejsou dostatečně účinná. V roce 2020 by tedy měl být dokončen navazující projekt – Posouzení ekonomické efektivity velkých protipovodňových opatření v sídlech Chrastava, Chotyně, Bílý Kostel n. N. a Hrádek n. N., který je zaměřen na konvenční protipovodňová opatření.

Scroll to Top