Plzeňský kraj k protipovodňovým opatřením

Řadu míst v České republice v posledních týdnech postihly bleskové povodně. Voda vzala život několika lidem, hasiči museli vyjíždět k tisícům zásahů, obce a města sčítají škody. Redakci vodarenstvi.cz zajímalo, které události byly na území jednotlivých krajů nejničivější, co dělají kraje v oblasti prevence, nebo kolik finančních prostředků investují do protipovodňových opatření. Za Plzeňský kraj odpovídala mluvčí Alena Marešová.

Jak je kraj v obecné rovině připraven na bleskové povodně?

Plzeňský kraj zejména v reakci na negativní zkušenosti s bleskovými povodněmi proběhlými na přelomu června a července roku 2009 využil možnosti získání dotací z Operačního programu Životní prostředí, který umožňoval získání finančních prostředků na zlepšení systému povodňové služby a preventivní protipovodňové ochrany. Díky dotaci bylo možné zpracovat povodňové plány pro ORP v Plzeňském kraji včetně digitálního povodňového plánu kraje a dále ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem, Povodím Vltavy, státním podnikem, a Hasičským záchranným sborem Plzeňského kraje rozšířit síť srážkoměrných a hladinoměrných stanic, které jsou nápomocny při výskytu přívalových srážek.

Digitální povodňové plány umožňují rychlé vyhledání potřebných údajů pomocí počítače či mobilu, samozřejmostí je export dat umožňující vytvoření listinné verze povodňového plánu. Zpracování digitálních povodňových plánů bylo dokončeno v roce 2012. Při rozšíření sítě srážkoměrných a hladinoměrných stanic došlo k pořízení celkem 111 zařízení (75 srážkoměrů a 36 hladinoměrů). Srážkoměrné stanice byly následně umisťovány ve vytipovaných lokalitách ve spolupráci s jednotlivými obcemi na vhodné objekty, v případě hladinoměrných stanic  došlo k osazení měřicích zařízení na vytipované mostní objekty, kdy jejich instalací došlo k  zajištění automatického měření ve stávajících hladinoměrných profilech kategorie B i nově vybraných profilech kategorie C. Systém byl dokončen v roce 2013. Naměřená data jsou zobrazována v online aplikaci, povodňové orgány obcí (případně ORP) mají možnost využití nastavení zasílání výstražných SMS zpráv při překročení směrodatných limitů z jednotlivých zařízení.

Která z takových událostí napáchala v historii kraje největší škody, co se od té doby změnilo v oblasti preventivních ochranných opatření?

Kromě již zmíněných bleskových povodní v roce 2009 zmiňujeme bleskové povodně z roku 2012 (reálné odzkoušení srážkoměrných a hladinoměrných stanic během testovacího provozu), a zejména  z roku 2016, kdy došlo z pohledu kraje k největším škodám – nejvíce postiženými obcemi byly Vrhaveč, Běšiny a Dolany. V oblasti preventivních opatření je snahou Plzeňského kraje udržovat celý systém spolehlivý a provozuschopný, dochází k postupné obnově jednotlivých zařízení.

Jak fungují protipovodňové systémy ve Vašem kraji?

Naměřená data ze systému měřicích zařízení Plzeňského kraje jsou pro povodňové orgány všech stupňů k dispozici na internetových stránkách, naměřená data jsou dále replikována i na server Povodí Vltavy. Při překročení směrodatných limitů na jednotlivých stanicích dochází k zasílání výstražných SMS zpráv na předem nastavený okruh příjemců – povodňové orgány z řad obcí, potažmo ORP.

Jak často probíhají na území kraje protipovodňová cvičení?

Jedná se o cvičení v souladu s vodním zákonem, a to dle ust. § 80 odst. 2 písm. c) a e) vodního zákona, jejichž důvodem je zajištění připravenosti povodňových orgánů a zároveň ověření aktuálnosti a funkčnosti digitálních povodňových plánů – tato cvičení probíhají s četností minimálně jednou ročně. Dále probíhají povodňová cvičení Hasičského záchranného sboru Plzeňského kraje a povodňová školení v rámci jednotlivých obcí s rozšířenou působností.

V jakých intervalech se na území kraje investuje do protipovodňových opatření?

Plzeňský kraj opakovaně investuje do protipovodňových opatření, která jsou zaměřená pro obce. V letošním roce to byly 2 miliony korun.

Probíhají protipovodňové investice v současnosti, popřípadě připravuje kraj do této oblasti uvolnit další prostředky?

V příštích letech se předpokládá pokračování podpor v podobné finanční výši.