Voda na Frýdlantsku zdraží o desetinu

Za metr krychlový vody zaplatí nově odběratelé zásobovaní Frýdlantskou vodárenskou společností 126,66 koruny. „Pro průměrnou rodinu to znamená zaplatit navíc na vodném a stočném zhruba 140 korun měsíčně,“ řekl ředitel společnosti Petr Olyšar. V oblasti rezonuje tématika možných ztrát pitné vody v souvislosti s plánovaným rozšiřováním těžby polského hnědouhelného dolu Turów.

Firma vodou zásobuje 24 000 obyvatel Frýdlantského výběžku, hlavním důvodem růstu cen jsou podle Olyšara investice do infrastruktury. Od května se zase cena díky snížení sazby DPH z 15 na deset procent sníží na 121,15 korun.

„Frýdlantská vodárenská společnost musí dát na obnovu a opravy jen u pitné vody 18,74 milionu korun a u vody odpadní dalších 5,31 milionu korun,“ konstatoval Olyšar. Investice podle něj pomohou výrazně zlepšit kvalitu dodávek vody a snížit poruchovost. Náklady rostou rovněž kvůli zvyšování mezd, zdražila také elektřina i surová voda.

Obavy o pitnou vodu

Hrozbu ztráty pitné vody kvůli polskému dolu Turów mají na Frýdlantsku odvrátit dva přivaděče vody. Část majitelů pozemků plán blokuje. Podle města chtějí příliš peněz, nebo nekomunikují. Přivaděče mají vést směrem na Bulovku a na Kunratice u Frýdlantu.

„Bohužel, osm vlastníků pozemků všechno blokuje. Buď mají nesmyslné finanční požadavky za to, že by přes jejich pozemky měl vodovod vést, nebo nás úplně ignorují. Nekomunikují s námi, nepřebírají si poštu, nereagují. A stát je v tomhle bezzubý, protože nejsme schopni si jejich souhlas vynutit. Hrozba ztráty vody není legrace, je to ohromný průšvih, a ti majitelé pozemků nám v tom nijak nepomáhají,“ sdělil starosta Frýdlantu Dan Ramzer.

Frýdlantská vodárenská společnost si nechala zpracovat studii, která hovoří o tom, že by za 20 let v obcích, které jsou blízko Turówa, mohly úplně vyschnout studny a ve vodovodu bude chybět 14 litrů vody za sekundu. V Dětřichově, Kunraticích, Heřmanicích, Višňové, Habarticích, Pertolticích a Černousích je tak nutné vybudovat přivaděče.

„Máme navržené trasy pro dva přivaděče, je to v rozumné variantě, nic megalomanského. Jenže bez územního rozhodnutí nemůžeme pokračovat v projektování. A územní rozhodnutí nezískáme, dokud od všech vlastníků dotčených pozemků nezískáme souhlas. Takže to teď stojí,“ řekl Olyšar. S majiteli dotčených pozemků chce dále komunikovat.

Důl by se měl rozšířit až na 30 kilometrů čtverečních a těžit Poláci plánují do hloubky až 330 metrů pod úrovní terénu, spodní část takzvané dobývky by měla být 30 metrů pod hladinou moře. Kraj je skeptický k ujišťování, že rozšíření dolu nebude mít negativní dopad na hluk, prašnost a kvalitu vody na české straně hranice. Na německé straně se obávají, že se budou propadat mosty, cesty a praskat domy. Polská strana již přiznala možný dopad v podobě úbytku podzemní vody směrem k osadě Uhelná.