Nový posudek k děčínskému jezu

Stát nechá vypracovat nový posudek ke stavbě děčínského jezu na Labi. Ten určí, zda je možné stanovit kompenzační opatření k negativním vlivům stavby na životní prostředí. Původní posudek poukázal na to, že kompenzace možné nejsou. Vláda však v minulosti podmínila stavbu jezu jejich stanovením.

Stavbu dlouhodobě brzdí problémy s vyhodnocením jejího vlivu na životní prostředí. Stát se pokouší vyjednat u Evropské komise možnost, že by negativní dopady stavby na krajinu kompenzoval v zahraničí. Česko by investovalo do ekologie v cizině.

„Pokud vláda poruší vlastní zákony, dá nám jasně najevo, že platí jen pro někoho, kdy se mu to hodí. Pro vládu není evidentně důležitá ochrana přírody, ani ekonomické zájmy. Investicí do výstavby jezu u Děčína za pět miliard korun zničí cenné přírodní hodnoty za cenu zcela pochybné návratnosti,“ uvedl například jeden z kritiků projektu, Jiří Káňa z Arniky.

Cílem stavby za 5 miliard korun má být zlepšení splavnosti Labe pro nákladní dopravu. Náklad mezi Českou republikou a Německem je dnes možné přepravovat po železnici. Její kapacita navíc není efektivně využívána. Jen výjimečně je náklad přepravován po Labi, které je podle německé vlády využito ze 72 %. Podmínkou schválení výstavby jezu je stanovení kompenzačních opatření k ochraně evropsky významných lokalit Labského údolí a Porta Bohemica, kde má být vybudován.

Na Labi v úseku od Ústí nad Labem ke státní hranici se dnes mohou plavit lodě s ponorem do 140 centimetrů jen zhruba polovinu roku, s nižším ponorem 110 centimetrů pak asi v 74 procentech. Po vybudování jezu by měla stoupnout splavnost pro ponor 140 centimetrů na 345 dní v roce a pro 220 centimetrů na 180 dní. O vybudování jezu na dolním Labi se hovoří zhruba 20 let, ale proti jeho realizaci dlouhodobě bojují české i německé ekologické organizace a v minulosti také vláda spolkové země Sasko.

Sektor vodní dopravy v České republice potřebuje stabilizovat a zvýšit konkurenceschopnost vůči silniční a železniční dopravě. Počítá se s rozvojem osobní dopravy, která tvoří významnou součást turistického ruchu. Vodní doprava v České republice je limitována délkou splavných úseků, která činí 355 kilometrů. Výhodou je, že je plavební systém téměř vždy propojen s mořem. Klíčovou roli sehrává Labe ústící do Severního moře. Údržba lodní dopravy, která dnes představuje procento všech nákladních přeprav v České republice, patří v porovnání se silniční nebo železniční dopravou k těm jednodušším.

Scroll to Top