Zdechovský: Krajina a život okolo Želivky jsou doslova mrtvé

blank

Vodní nádrž vznikla v době komunismu v sedmdesátých letech minulého století. Dlouhodobým problém však je vylidněné okolí přehrady. Jak na situaci v oblasti nahlíží europoslanec Tomáš Zdechovský z KDU-ČSL?

„Vláda čtyřicet let do této oblasti neinvestovala ani korunu. Výsledkem je odstěhovávání obyvatel, nedostatek kanalizací a čistíren odpadních vod, nedostatečné silniční propojení či naprosto nulový cestovní ruch,“ poukázal europoslanec. Podle něj se také porevoluční vlády k této rozsáhlé oblasti chovají stejně macešsky jako vlády komunistické.

„Vodní nádrž Švihov je největší jak v České republice, tak ve střední Evropě. Zhruba od roku 1972 zásobuje pitnou vodou nejen Prahu, ale i velkou část Středočeského kraje. Pro obce a zemědělce v jejím okolí to znamená řadu leckdy až neúměrných omezení a je nutné, aby si k jednomu stolu sedli zástupci obcí, zemědělců, Povodí Vltavy a ideálně také tří krajů a tří ministerstev, kterých se problematika dotýká, a vyjasnili si, jakým směrem dál postupovat,“ řekl dále europoslanec.

Obce v okolí nádrže si rovněž stěžují na to, že doplácejí na ochranné pásmo okolo vodní plochy. Investují totiž do čištění odpadních vod, pitnou vodu ze Želivky přitom samy neberou. Život místních navíc omezuje ochranné pásmo. Limituje i podnikatele. Například obce, které dřív k sobě měly spádovost, teď spojuje jediný most přes přehradu, a ten je ve špatném technickém stavu.

Na hrázi Švihova se v květnu roku 2018 uskutečnilo jednání členů Vlády ČR. Hlavním tématem byly dodávky pitné vody z Vysočiny pro Střední Čechy a Prahu. Na místě byli zástupci vedení kraje Vysočina, zainteresovaní ministři a předseda vlády. Ministři od radních zjistili, že na čištění vody v okolí chybí až miliarda korun.

„Ze 102 obcí v povodí vodního díla má odpovídající čistírnu odpadních vod 18 procent sídel, ostatním chybí peníze – nejen na čistírnu, ale i na kanalizaci,“ sdělil před dvěma lety portálu novinkyvysocina.cz radní pro oblast životního prostředí a zemědělství Martin Hyský. Krajští radní se proto pokusí vládu přimět k úpravě kritérií pro dotace. Na podporu hospodaření s pitnou i odpadní vodou uvolnila Vysočina obcím od roku 2002 více než 850 miliónů korun. Letos rozdělí dalších 70. Vedení kraje také žádá po vládě konkrétní systémové řešení hospodaření s vodou. V současnosti probíhá komplexní modernizace Úpravny vody Želivka, která by měla skončit v roce 2020.

Scroll to Top