Hrozí vodě pod Kladnem znečištění?

Ministerstvo průmyslu a obchodu tvrdí, že akutní nebezpečí zde není. Pod Kladnem je velká zásobárna vody, která postupně zaplavuje vytěžené plochy černouhelných dolů. Se stoupající hladinou podle Kladenského deníku hrozí, že bude voda znehodnocena ve chvíli, kdy se dostane do zamořené oblasti někdejší hutě Poldi Kladno.

Do vyrubaných prostorů pod Kladnem a okolními obcemi prosakuje podzemní voda. Podle odhadů se prostory kompletně zaplní v roce 2025. Objem důlních vod po zatopení vyrubaných prostor se odhaduje na 120 až 170 miliónů metrů krychlových. Pro představu to je téměř polovina objemu slapské přehrady. Podle sond stoupá hladina každý měsíc o jeden až dva metry.

V roce 2014 byl odhalen další problém v podobě staré ekologické zátěže po ocelárnách Poldi. Město si nechalo zpracovat analýzu rizik možné kontaminace podzemních vod. Vyšlo najevo, že hrozí kontaminace nebezpečnými odpady nahromaděnými pod bývalými hutěmi Poldi. Těžba černého uhlí na Kladensku skončila po 227 letech v červnu 2002. Poslední vozík vyvezli horníci z dolu Schoeller v Libušíně u Kladna.

„Na základě výsledků měření a výpočtů provedených pro státní podnik Palivový kombinát Ústí (PKÚ) bylo zjištěno, že ke znečištění důlních vod by mělo dojít až za několik desítek let, a to pouze ve stopovém množství. Tím pominula nutnost neodkladné realizace opatření zamezujících rozšíření znečištění ze staré ekologické zátěže způsobené předchozí hutní činností,“ sdělila mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Štěpánka Filipová.

Podle primátora Kladna Dan Jiránek je situace časovanou bombou. „Voda na počátku stoupala nějakou rychlostí. Nyní stoupá pomaleji. My však nevíme, nakolik je to způsobené tím, že málo prší. Říkat, že když teď stoupá hladina pomaleji, bude to tak navždycky, není možné,“ upozornil Jiránek. Podle něj také město nedostává kompenzaci v tom, že zde skončila těžba a lidé přišli o práci. V případě jiných měst se to podle Jiránka děje.

„Sebrat nám jediné peníze, které bychom použili na zmírnění následků po těžbě nebo na nastartování nové věci, si myslíme, že je krátkozraké a je to chyba, i kdybychom nyní finance nepoužili na čerpání důlních vod, ale třeba jen na odstraňování ekologických zátěží. Ty přece nezmizí samy od sebe. Domnívám se, že když peníze už jednou byly vyčleněny, tak by bylo dobré je do té oblasti použít, byť jen na částečný účel, který ale směřuje k témuž cíli, aby časovaná bomba přestala tikat,“ doplnil Jiránek.

Scroll to Top