Lidovci spustili petici za ústavní ochranu vody

blank

KDU-ČSL navázala na návrh vlastních poslanců na ochranu vody a půdy, který v červenci vláda nepodpořila, a připravila petici za ústavní ochranu vody. Poslanci chtějí doplnit článek ústavy tak, že by zněl, že stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů, zejména vodních zdrojů a půdy, a ochranu přírodního bohatství.

Předseda strany Marek Výborný uvedl, že jsou lidovci přesvědčeni o tom, že je pro nás voda nenahraditelnou surovinou, bez které není možný život. „Víme, že to je krok do jisté míry symbolický. Na druhou stranu vytváříme mantinely pro tvorbu dalších právních předpisů na úrovni obcí a měst. Každá obec, každý kraj, potažmo stát bude do budoucna muset při tvorbě legislativy počítat s tím, že voda a půda mají tu nejvyšší právní ochranu, kterou v České republice mohou mít,“ sdělil Výborný.

Vláda v červenci návrh opozičních lidovců na ústavní ochranu vody a půdy zamítla. Ministr zemědělství Miroslav Toman ještě před jednáním kabinetu uvedl, že chce možnou ústavní ochranu vody konzultovat s právníky a odborníky. V druhé polovině srpna by měl obdržet analýzu. Možné změny chce řešit systémově, nikoliv poslaneckými návrhy.

„Máme domluvenou analýzu s právnickou fakultou, tu bychom měli obdržet v druhé polovině srpna. Chtěli bychom první nebo druhý týden v září svolat kulatý stůl za účasti všech politických stran. Chceme, aby se to řešilo komplexně, aby to mělo dopad na všechny resorty,“ sdělil Toman.

Kabinet označil návrh lidovců jako pouhé prohlášení bez praktických důsledků. „Je to vhodná příležitost, abychom se pobavili o tom, zda měnit ústavu, což je vždy závažný krok, a musíme to mít dobře rozmyšlené, protože když někdo řekne A, musí říct zároveň i B. To je změna mnoha zákonů, anebo zda vyšší ochranu vody by bylo možné zajistit jiným zákonem, třeba vodním zákonem,“ řekl ministr životního prostředí Richard Brabec.

Vláda dříve zamítla podobný návrh KSČM. Ti navrhují rozšířit nynější článek ústavy, podle kterého „stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství“. Nově by zněl tak, že voda, jakož i ostatní přírodní zdroje a přírodní bohatství, jsou ve vlastnictví České republiky. „Posledních několik let dochází k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu, a to většinou půdy nejvyšší bonitní třídy, pro nezemědělské účely. Tento stav je nežádoucí, přímo ohrožující významným způsobem zabezpečení potravinové soběstačnosti státu a jeho obyvatel,“ napsali poslanci KSČM v důvodové zprávě.

V podkladech pro ministry legislativci zdůraznili to, že voda v přírodě nyní nemá majitele, ve vlastnictví je až po odběru. Pokud by se stal majitelem vody stát, nesl by odpovědnost například za povodně nebo za vodní erozi. „KSČM přichází s celou řadou poměrně tvrdých principů, kde na jedné straně je určitě větší garance ochrany zemědělského půdního fondu, ale na druhé straně je třeba říct, že odvrácenou stranou by mohlo být i zablokování výstavby řadových domů v České republice, protože se poměřují veřejné zájmy,“ doplnil Richard Brabec.

Scroll to Top