Nedostavěné plavební stupně na Labi už vyšly na miliardu

Za dosud nepostavené plavební stupně na Labi stát zaplatil 927 milionů korun. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad. Podíl vodní dopravy na přepravě zboží v Česku přitom zůstává podle kontrolorů nízký a k převodu části přepravy ze silnic na lodě nedochází. Kontrola zahrnovala projekty rozvoje vodních cest a podpory nákladní vodní dopravy, které od roku 2014 realizovaly ministerstvo dopravy a Ředitelství vodních cest. Ministerstvo zatím nereagovalo.

Podle dlouhodobého stanoviska ministerstva by bylo řešením vybudování plavebního stupně v Děčíně. Ředitelství vodních cest za jeho přípravu dosud zaplatilo 625 milionů korun. V názorech na výstavbu přetrvávají zásadní rozpory mezi resortem dopravy a ministerstvem životního prostředí. Podobná situace je také s plavebním stupněm Přelouč II. Ten je připravován od roku 1994 a ředitelství za přípravu dosud zaplatilo 302 milionů korun.

Kontroloři se rovněž zaměřili na vodní koridor Dunaj-Odra-Labe. Například podle projektového manažera Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Pavla Santariuse z rozvojové studie pro využití splavněné Odry z polského města Kędzierzyn-Koźle přes Ostravu až do Mošnova vyplývá, že splavnění řeky podpoří turistický a rekreační ruch a rozvoj malých a středních firem. Výnosy z cestovního ruchu by mohly ročně údajně přinést až 400 milionů korun. Dlouhodobým podporovatelem stavby je prezident Miloš Zeman.

Stavba má však řadu odpůrců. „Narušila by krajinu a vodní režim. Budeme mít co dělat, abychom vůbec udrželi vodu v krajině pro základní životní a biologické funkce, nelze ji pumpovat do tohoto technického díla. Divím se, že v době, kdy zápasíme o každou kapku vody v krajině, tyhle megalomanské betonářské nápady může někdo seriózně položit na stůl,“ řekl loni ČTK Jan Piňos z Hnutí Duha.

Podle Jiřího Koželuha ze stejné organizace není posouzení kompletní ani z ekonomického pohledu. „Navíc neříká, jak to vypadá z hlediska dopadu na přírodu. Tam by měla stavba devastující dopady na přírodní koryta řek i nivy. Nikdo se také detailně nezabýval tím, jak kanál zhorší zadržování vody v krajině. Jedná se o megalomanský projekt, který by poslal peníze – které by byly využitelné lépe na jiné dopravní stavby, třeba moderní železnice – doslova do kanálu,“ dodal Jiří Koželouh.

Vodní doprava v České republice je limitována délkou splavných úseků, ty představují 355 kilometrů. Výhodou je, že je plavební systém téměř vždy propojen s mořem. Klíčovou roli sehrává Labe ústící do Severního moře. Údržba lodní dopravy, která dnes představuje procento všech nákladních přeprav v České republice, patří v porovnání se silniční nebo železniční dopravou k těm jednodušším.

Scroll to Top