Vody je v půdě méně než loni

blank

Špatná situace je zejména na severozápad od Prahy, na Hané, na jižní Moravě a také na Opavsku a podél Odry. Bioklimatolog Miroslav Trnka uvedl, že se v zimě nedosytila vrstva půdy od hloubky 40 centimetrů do jednoho metru. Svou roli také sehrál fakt, že bylo hodně sněhu v horách, nikoliv v nižších polohách. Stav vědci porovnávají s průměrnou úrovní vláhy v půdě za roky 1961 až 2010.

„Aktuálně ještě situace neznamená nic, na většině území je nasycení nad úrovní 50 procent a vegetace stres nepociťuje. Výjimkou jsou severozápadní Čechy, kde jsou zemědělci nervózní kvůli kombinaci současné situace s loňským suchým podzimem. Pokud přijdou srážky, tak se situace v horní vrstvě upraví, ale ve spodní už sucho přetrvá. Vegetace už do ní vodu nepustí,“ řekl Trnka. V současnosti trvá již více než dva týdny období bez významnějších srážek, které má navíc pokračovat.

„Poprvé za pět let existence projektu se setkáváme se špatným výhledem, který tvoříme na základě pravděpodobnosti, až do července. Deficit vláhy je hluboký. Je zřejmé, že pokud bude pokračovat současný ráz počasí, dopady sucha uvidíme velmi rychle. V kontextu suchých let 2015, 2017 a 2018 je to velmi varující,“ sdělil dále Trnka.

Expert dříve upozornil, že si v létě můžeme všimnout vyšších průměrných teplot, ale zároveň většího množství srážek, které mají vysoký erozní potenciál. Znamená to, že jsou intenzivní a odplavují půdu. „Uvažovat o tom, že bychom běžkovali ve středních polohách v horizontu 30, 40 let, tak se nám to asi těžko podaří bez umělého sněhu,“ řekl dříve Trnka.

Podle bioklimatologa je také rok 2018 optimálním příkladem, jak by mohly vypadat běžné roky v budoucnosti: „Kvůli teplejší zimě bez většího množství sněhu nedojde k doplnění vody v půdě a ve vodních zdrojích. Poté začne dříve vegetační sezona a dojde k rychlejšímu vyčerpání vody v půdě. K tomu horké léto ještě více vysuší krajinu. A místo toho, aby došlo k doplnění srážek během podzimu, může nastat delší období s babím létem.“

Scroll to Top