Ministerstvo zemědělství navrhuje dotace na povrchovou vodu

Podniky by mohly levněji čerpat povrchovou vodu. Pomoci jim má stát. „Z dlouhodobého hlediska nám odběry povrchové vody mírně klesají. Podniky Povodí nemají jinou možnost, než že při snižujících se odběrech povrchové vody musí zvyšovat její cenu,“ uvedlo na tripartitě v závěru března ministerstvo zemědělství.

To navrhlo sjednotit cenu za povrchovou vodu na 3,50 korun, respektive na 0,7 koruny u vody používané na průtočné chlazení. Dnes si cenu určuje každý z pěti podniků Povodí sám. Nejlevnější je voda z Vltavy a jejích přítoků, nejdražší z povodí Moravy. Vodu z řek čerpá 881 velkoodběratelů. Ze 70 procent se jedná o průmyslové a energetické podniky, zemědělce nebo vodárenské společnosti.

Na podzim 2018 provedla redakce vodarenstvi.cz průzkum mezi průmyslovými podniky zaměřený právě na náročnost spotřeby vody. Například v Moravskoslezském kraji jde podle správce vodních děl Povodí Odry ročně o zhruba 60 milionů metrů krychlových vody, které podniky odeberou.

„Ročně odebereme z Olše, nebo z Těrlické přehrady 10 milionů kubíků vody. Po vyčištění jí do přírody vracíme 4 miliony metrů krychlových. V době sucha navyšuje odběry z Těrlické nádrže, naopak snižuje odběr z Olše, abychom v ní zachovali dostatečný průtok pro život živočichů. Údolní nádrž nám prozatím vždy dokázala zajistit dostatek provozní vody i při suchých obdobích minulých let,“ řekla mluvčí Třineckých železáren Petra Macková Jurásková. Společnost podle ní dlouhodobě pracuje na úsporných opatřeních ve vodním hospodářství, když jsou ve všech výrobních provozech vybudovány uzavřené recirkulační vodní okruhy. Možnosti snížení potřeby jsou však omezené charakterem provozu, který je na dodávce vody existenčně závislý.

Valašskomeziříčská chemička DEZA odebírá vodu z Bečvy a ročně jí spotřebuje 1,5 milionu kubíků. „V posledních letech pociťujeme četnější výskyt sucha projevující se nízkým stavem vody v řece. Doposud nejhorší období bylo během léta 2015, kdy jsme z důvodu nízké hladiny nemohli čerpat vodu sedmnáct dnů. Během tohoto období jsme odkázáni na akumulované zásoby vody. Kapacita retenčních nádrží je však omezená, proto je dále rozšiřovat. V roce 2017 jsme uvedli do provozu novou lagunu s kapacitou 19 000 kubíků. To nám umožní být až 15 dnů nezávislí na odběru z řeky. Do budoucna plánujeme postavit ještě jednu retenční lagunu a po rekonstrukci biologické čistírny odpadních vod zvýšit cirkulaci vod ve výrobním areálu,“ vysvětlil mluvčí společnosti Karel Hanzelka.

Podle idnes.cz ministerstvo zemědělství navrhuje spolu se zlevněním dvě varianty řešení. Buď peníze, které takto vypadnou, dorovná podnikům Povodí státní rozpočet – což by vyšlo na 812 milionů korun. Nebo by mohl podražit na dvojnásobek odběr podzemní vody, a tyto prostředky by díru zalepily, což se ovšem nelíbí Státnímu fondu životního prostředí ani krajům, které si dnes příjmy z poplatků za podzemní vodu dělí na půl a bojí se, že by přišly o zdroje, z nichž financují opatření na ochranu vod.

Scroll to Top