3,1 miliardy na projekty posilující vodní ekosystémy

Za posledních pět let byly v České republice schváleny stovky projektů pro posilování vodních ekosystémů a zadržování vody v krajině za více než 3,1 miliardy korun. Desítky milionů také mířily na akce, jako jsou obnova řeky Moravy v CHKO Litovelské Pomoraví nebo projekt, který by měl zlepšit kvalitu vody v Máchově jezeře. Informovala o tom Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky.

„Snažíme se, aby projektů bylo co nejvíce. Spolupracujeme s vlastníky pozemků, hospodáři, přímo v terénu ukazujeme, že podobné akce mají smysl. Doufáme, že letošní zima pomůže obnovit zásoby vody, ale podstatná je právě struktura naší krajiny, aby voda hned neodtekla,“ uvedl ředitel AOPK ČR František Pelc. Díky těmto akcím je zlepšován stav mokřadů, tůní, rašelinišť, rybníků, řek, alejí, meandrujících potoků a řek. Financovány jsou z evropského Operačního programu Životní prostředí a z národních krajinotvorných programů.

K významným projektům patří například obnova řeky Morava v CHKO Litovelské Pomoraví, kdy bude Morava měnit trasu a charakter břehů. V Českém Středohoří pro změnu místní zemědělec pomohl vytvořit nové tůně, které byly během horkého léta 2018 dostatečně zaplněny vodou a poskytly útočiště pro řadu živočichů. K dalším akcím patřily revitalizace Loděnického potoka u Nenačovic nebo obnova rašelinišť v Beskydech.

AOPK: Při úpravách potoků uhyne až šedesát procent ryb

Podle nedávného výzkumu Agentury ochrany přírody a krajiny ČR v Beskydech při úpravách koryt potoků, pokud se dopředu neodloví, uhyne až šedesát procent ryb. Ještě kritičtější jsou podle výsledků zásahy bagrů či nákladních aut pro živočichy, kterými se ryby živí.

Výzkumný tým prověřoval vliv úprav v horských bystřinách Beskyd kolem řeky Ostravice na šesti stovkách pstruhů obecných, vrankách pruhoploutvých a bezobratlých živočiších. „Vybrali jsme šest míst, kde se v korytě potoka pracovalo. Ta jsme srovnávali s dalšími šesti, která zůstala bez zásahů. Ryby jsme slovili, očipovali, znovu je vypustili a sledovali. Nečekali jsme, že vliv pojezdů aut v korytech na ryby bude až tak velký,“ vysvětlil Miroslav Kubín ze Správy CHKO Beskydy. Podle něj se během plošného zásahu v toku usazuje kal a klesá členitost dna. „Tok po restaurování vypadá jako dálnice, po které teče voda. Vranky přicházejí o úkryty, pstruzi o místa pro rozmnožování,“ zdůraznil Kubín.

V současnosti také agentura připravuje metodickou příručku, jak dopady technických zásahů před a během nich minimalizovat. „Výsledky průzkumu jsou průlomové. Máme přesná data a zodpovězené otázky,“ doplnil Daniel Gebauer z Českého rybářského svazu.

Scroll to Top