Voda Zlín 2019: Robert Kořínek o významu věžových vodojemů

V odpoledním bloku prvního dne konference Voda Zlín 2019 se ke slovu dostal Robert Kořínek z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka v Ostravě. Zapátral v historii věžových vodojemů, zdůraznil jejich unikátnost a zaměřil se na širokou škálu možností využití těchto specifických staveb.

Podle Kořínka jsou věžové vodojemy výškově dominantní stavby, které nezabírají příliš rozsáhlé části pozemku a pro veřejnost bývají v mnoha případech architektonicky přitažlivé. „Věžový vodojem může po svém vyřazení z provozu zůstat důstojným pomníkem připomínající minulost daného místa,“ uvedl. Jako příklad uvedl železobetonový věžový vodojem v Chrudimi, jenž byl dokončen před více než 115 lety, vodojem společnosti Plzeňský Prazdroj nebo věžový vodojem v Dolní oblasti Vítkovice v Ostravě.

„Existují také vodojemy, u kterých bylo již v době projektování dáno, že budou sloužit také jinému než vodárenskému poslání,“ narážel Kořínek na skutečnost, že mnoho vodojemů má také role rozhleden. K nejvýznamnějším projektům přestavby věžových vodojemů zařadil proměnu 42 metrů vysokého vodojemu v pražské Libni, která začala před 11 lety. Díky modernizaci došlo v jedné části k obnově vnějšího pláště stavby, pod věží byl vybudován komunikační uzel propojující věž s prostory relaxačního centra a v druhé části dělníci postavili garáže.

„Patrný je současný trend rostoucího využívání věžových vodojemů k novým účelům. Projektanti se dnes zaměřují především na proměnu do podoby rozhleden nebo galerií s nejčastěji vodárenskou tématikou,“ doplnil Kořínek.

Foto: Rozhledna s vodojemem na Suchém vrchu v roce 1933 

Scroll to Top