Na povodně lidé zapomenou po dvou generacích

blank

Tým vědců z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze zjistil, že kolektivní paměť vyprchá dříve, než si odborníci původně mysleli. Podle studie stačí dvě generace a lidé zapomenou na nebezpečí, které představují extrémní povodně. Podle expertů se potvrdilo, že s každou další povodní zůstávají lidé stále stejně neopatrní a naivní. Studie vyšla v časopise Nature Communications a informovala o tom Česká televize.

„Sledovali jsme 1293 sídel založených v průběhu devíti století. Za toto období se vyskytlo sedm extrémních povodní,“ řekl jeden z autorů studie Václav Fanta. Tým odborníků zjistil, že po povodni začali lidé stavět sídla sice na bezpečnějších místech, ale vždy jen po dobu jedné generace. „Respekt ke katastrofě se rychle vytrácí, už druhá generace obyvatel se přesouvá opět blíže k vodním tokům,“ uvedl Fanta.

Lidé se po povodni opakovaně stěhovali do vyšších lokalit. „Tento proces je zdokumentován v různých částech světa, ve střední Evropě, Velké Británii, Skandinávii, Americe i Číně,“ uvedl druhý z autorů studie profesor Miroslav Šálek. Podle Václava Franty studie sledovala, jak dlouho tato povodňová pamě lidem vydrží, a jestli se tak dokážou z povodní natrvalo poučit. „A bohužel se ukazuje, že zřejmě ne. Kolektivní paměť není schopná dlouhodobě ochránit lidi před důsledky katastrofálních povodní,“ doplnil Fanta.

Vědci se také domnívají, že povodňová paměť je závislá jen na živých pamětnících události. „Nepoučili jsme se v průběhu posledního milénia a jsme nepoučitelní i dnes. Žijeme v době, kdy žijí svědci velkých povodní z let 1997 a 2002, a proto jsme momentálně opatrnější. Vzpomeňme ale na dobu před rokem 1997, kdy bylo celkem běžné stavět v zátopovém území toků. Naše studie ukazuje, jak jsou dnes zásadní protipovodňové principy prosazované v územních plánech. Zajímavým fenoménem je i racionální chování pojišťoven, které nepojistí nemovitost v zátopovém území,“ řekl třetí z autorů studie profesor Petr Sklenička. Tým vědců se zaměřil na umístění sídel v povodí Vltavy, kde jsou povodně z minulosti dobře zaznamenány.

Scroll to Top