Na Chebsku hledají zdroje podzemního tepla

blank

Vědci hledají v regionu lokality s podložím vhodným pro geotermální vrty. Mohly by tak sloužit pro osazení tepelných čerpadel, která dokáží energií ze země vytápět například rodinné domky. Výstupy následně poslouží veřejnosti, ale i úřadům či institucím. Hlavním koordinátorem projektu je Česká geologická společnost, která pracuje v mezinárodním programu Interreg Central Europe. Ten běží v Německu, Rakousku, Polsku, Slovensku a Slovinsku. Kromě Chebska jde u nás o Broumovsko. Informoval o tom portál idnes.cz.

„Konkrétně Chebsko jsme vybrali proto, že sousedí s oblastí Vogtland v Německu, kde se na projektu pracuje také. A protože geotermální energie nezná hranice, s německými kolegy na výzkumu úzce spolupracujeme,“ uvedla Zita Bukovská z České geologické služby, podle které by výsledkem spolupráce měla být mimo jiné i mapa, která by v lokalitě zahrnující oblast Ašska, Chebska, Plesenska a Lubska znázornila nejvhodnější oblasti pro vrty, aby využití energie prostřednictvím tepelného čerpadla bylo optimální.

Po ukončení akce najdou na stránce portal.geoplasma-ce.eu zájemci o využívání energie nebo úředníci státní správy odpovědi na legislativní otázky ohledně tepelných čerpadel a rady pro vytápění. „Mapy, na kterých v této chvíli pracujeme, budou mít několik úrovní a po dokončení ukážou i problémové lokality. Například není možné vrtat nad zásobami podzemních vod, na poddolovaném území nebo v oblasti minerálních zdrojů. Místem s maximální ochranou jsou třeba Františkovy Lázně, kde by mohlo dojít k poškození pramenů,“ vysvětlila Bukovská.

V souvislosti s projektem se také v regionu uskutečnil i podrobný hydrogeologický monitoring. Napříč celým územím experti měřili ve většině pramenů vydatnost zdrojů a vlastnosti vody. Následovala řada souvisejících zkoumání. „V terénu jsme také sbírali vzorky hornin. Poté jsme sestavili vizualizaci toho, jak to pod povrchem země v daném území vypadá. Následovaly série testů, při kterých se zjišťovaly například tepelné vlastnosti hornin. Do zkoumání jsme zahrnuli i data z měření teplot v hlubinných vrtech, která jsme získali z Geofyzikálního ústavu Akademie věd, jehož odborníci v této oblasti zkoumají zemětřesné roje. Z měření vyplývá, že například 20 metrů pod povrchem je konstantní teplota 8 stupňů. S hloubkou pak teplota stoupá,“ popsala Bukovská.

Podle krajského radního pro oblast životního prostředí, zemědělství a energetiky Karla Jakobce by jedna z nejšetrnějších energií měla dostat v České republice zelenou. „Určitě bych dal přednost podpoře využívání geotermální energie před podporou slunečních a větrných elektráren. Proč? Na rozdíl od fotovoltaik a větrníků nenarušuje krajinný ráz, nezabírá zemědělskou půdu, nepředstavuje nebezpečí pro zvířata. Pokud to geologické podmínky umožní, jsem pro. Samozřejmě v oblasti lázeňských pramenů bude využití složitější, ale to by měl zmapovat průzkum,“ uzavřel Jakobec.

Více vody z podzemní chtějí také Litoměřice

Litoměřická radnice chce další vrty, které by braly podzemní vodu z okolí Labe. Vrty by pak zavlažovaly městskou zeleň nebo dodávaly vodu místnímu koupališti. Město hledá nové zdroje a zvažuje také intenzivnější využití vody z takzvané labské zvodně, což je vodní útvar, který vzniká v podzemí, když horninami protékající srážková voda narazí na nepropustnou vrstvu a začne se nad ní hromadit.

V listopadu 2017 již byla v Litoměřicích zahájena stavba vědeckovýzkumného centra, které se bude specializovat na geotermální energii. Ještě před zahájením stavby byla zbourána hala v areálu Jiříkových kasáren. Součástí centra jsou monitorovací vrty a stanice. Hotovo by mělo být ke konci letošního roku. Rozpočet na projekt se pohybuje kolem 130 milionů korun. Investorem je ministerstvo školství.

K nejdůležitější součástí monitorovací sítě patří hluboký vrt, který vznikne úpravou toho již existujícího v Jiříkových kasárnách. Souběžně bude instalováno pět povrchových monitorovacích stanic. Hlavním cílem je zkoumání čerpání zemského tepla v hloubkách a tvrdých horninách.

 

 

Scroll to Top