SVS pro vodarenstvi.cz: Naší velkou výhodou je propracovaný distribuční systém

Redakce vodarenstvi.cz provedla průzkum mezi významnými vodárenskými společnostmi a zajímala se o nejúspěšnější dokončené projekty v loňském roce, problematiku sucha nebo o objem chystaných investic pro rok 2019. Letos proinvestuje Severočeská vodárenská společnost 1,7 miliardy korun. Vedoucí úseku komunikace a PR Mario Böhme říká, že nejdůležitějším projektem je transformace vodárenství na severu Čech, kterému se i redakce vodarenstvi.cz v minulých měsících opakovaně věnovala. SVS vlastní 458 obcí a měst v Ústeckém a Libereckém kraji.

„Z pohledu měst a obcí se o malou revoluci jedná. Po více než 25 letech se u nás voda vrací do českých rukou a města a obce ji budou mít pod plnou kontrolou. Od ledna 2019 opět získaly plnou kontrolu nad veškerými finančními toky,“ uvedl k transformaci Böhme. SVS se na změnu dlouhodobě připravovala a pro tyto účely zřídila účelový fond. Podle vedení nebude mít změna dopad na kvalitu služeb a výši vodného a stočného.

Podle něj je problémem společnosti stav některého vodohospodářského majetku. „SVS zdědila po roce 1989 značnou část infrastruktury v zanedbaném stavu. V době socialismu se v rámci různých akcí Z živelně budovaly azbestocementové roury a nekvalitní litinová potrubí. Z hlediska kvality to bylo špatné řešení,“ vysvětlil Böhme.

Jak je společnost spokojena s rokem 2018? Který dokončený projekt považujete za nejdůležitější, a který nejvýznamnější naopak připravujete pro další období?

Pokud se na to podíváme z pohledu investic, tak nejvýznamnější stavbu v roce 2018 představuje zahájení rekonstrukce úpravny vody v Holedeči, která bude dokončena na jaře roku 2020. Cena vzešlá z výběrového řízení je 127 milionů korun. Druhou nejvýznamnější stavbu představuje rekonstrukce strategického vodovodního přivaděče v úseku Most – Chanov – Želenice v délce přes 5,8 kilometru v celkové hodnotě téměř 99 milionů. Stavba byla zahájena v srpnu 2017, rok 2018 představoval výši investic zhruba 59 milionů. Největší dokončenou stavbou v roce 2018 byla investice v Louce u Litvínova v celkovém objemu 25,5 milionu. Stavba byla zahájena v létě 2017, dokončena byla v srpnu 2018. Zahrnovala odstranění kanalizačních výustí, výstavbu nové centrální čistírny odpadních vod pro 620 obyvatel, výstavbu nových úseků splaškové kanalizace a rekonstrukci stávajících úseků kanalizace a vodovodu.

Nejdůležitějším projektem v SVS je každopádně projekt transformace vodárenství na severu Čech. Průběžně o něm informujeme média i veřejnost, informace zároveň zveřejňujeme na webu. V září loňského roku SVS podepsala zbývající smlouvy nutné k dokončení procesu transformace. Od 1. ledna 2019 se SVS stala stoprocentním vlastníkem provozní společnosti Severočeské vodovody a kanalizace. Díky tomu se voda a s ní spojené provozování vrátí zpět pod plnou kontrolu měst a obcí. Vodárenství na severu Čech začíná fungovat ve vlastnickém modelu se servisním prvkem. Pro občany se nic nezmění, služeb SčVK budou užívat ve stejném režimu jako doposud. Z pohledu měst a obcí se ale o malou revoluci jedná, po více než 25 letech se u nás voda vrací do českých rukou. Města a obce ji budou mít pod plnou kontrolou. Od ledna 2019 opět získaly plnou kontrolu nad veškerými finančními toky. Projekt transformace vodárenství v severních Čechách s velkým zájmem sledují i další města a obce po celé republice. Můžeme být vzorem pro jiné regiony.

Vodohospodáře trápilo v roce 2018 v mnoha částech naší země sucho a museli řešit komplikace s ním související. Pokračujete v některých opatřeních i v této souvislosti?

Dlouhotrvající sucho dělalo na řadě míst ČR dodavatelům pitné vody starosti. Někde byli lidé závislí na zásobování cisternami, protože řada místních zdrojů vysychala. Tento problém však obyvatelé severočeského regionu tolik řešit nemuseli. Díky unikátnímu distribučnímu systému jsme měli a i nadále máme vody dostatek. Většina lidí ani nepozná, že jsme se se suchem potýkali. Sucho, které na území severočeského regionu panovalo, zásobování pitnou vodou nijak neohrozilo. Velkou výhodou Severočeské vodárenské společnosti je totiž velice propracovaný distribuční systém, díky kterému si dokáže poradit i s extrémním suchem.

Obě krajská města i většina těch okresních tak mají stoprocentní zajištěnost dodávek vody i v případě výpadků některého z významných vodních zdrojů. Jeho největší výhodou je jejich nahraditelnost. Pokud nastane situace, kdy určitý vodní zdroj začne nadměrně vysychat a nedokáže již plně zásobovat určitou oblast, dokážeme ho nahradit jiným, aniž by to lidé poznali. Ti tuto změnu vůbec nepocítí, voda jim z kohoutku poteče pořád tak, jak jsou zvyklí. Nádrže jsme měli naplněné z více než osmdesáti procent, takže i přes sucho, které panovalo, bylo vody pro obyvatele dostatek. Zdrojů pitné vody máme pochopitelně víc, abychom je mohli co nejjednodušeji nahradit. Jde především o povrchové nádrže v Krušných a Jizerských horách, které jsou zdrojem více než poloviny potřebné surové vody. Jsou navržené tak, aby zajistily její dostatečné množství i při dlouhotrvajícím nedostatku srážek. Mezi ty nejvýznamnější patří nádrže Přísečnice, Fláje, Josefův Důl nebo Souš.

Kromě povrchových nádrží využíváme další zdroje – prameniště, zářezy nebo podzemní vrty, které jsou pro nás taktéž stabilní zásobárnou pitné vody, zejména ty na Litoměřicku. Pravidelné investice, ve výši téměř 1,5 miliardy ročně, do modernizace vodohospodářské infrastruktury zajišťují pro místní obyvatelé neustálý dostatek pitné vody, která patří k nejkvalitnějším na českém území a i v evropském měřítku. Je pravda, že u některých zdrojů jsme úbytky vody opravdu zaznamenali, a proto jsme situaci hned začali řešit. Během léta horké dny i suchý podzim způsoboval vysychání zdrojů. Některé zdroje již nedokázaly domácnosti plně zásobovat, a proto náš provozovatel SčVK přistoupil k tomu, že místní vodojemy zavážel. Jednalo se o zhruba 30 vodojemů z 996 v našem vlastnictví. Většina z nich má malou kapacitu a je skutečně určena pro malé obce, takže se jejich zavážení pohybuje v řádu několika desítek, maximálně stovek kubíků.

V ojedinělých případech se voda zavážela i několikrát denně, ostatní vodojemy se zavážely většinou třeba jen jedenkrát za týden. Co se dalších opatření do budoucna týče, SVS průběžně řeší v investičním plánu náhradu nevyhovujících zdrojů, propojováním vodovodů s oblastními přivaděči, přivádíme vodu odjinud. Problematika sucha se rovněž řeší na úrovni státu, který připravuje dotační programy na propojování vodárenských soustav.

Je oblast, ve které Vás takzvaně tlačí bota? V čem oproti předchozím letům očekáváte výrazný posun dopředu – ať už v legislativní, odborné nebo jiné oblasti?

Největším problémem je stav vodohospodářského majetku. SVS zdědila po roce 1989 značnou část infrastruktury v zanedbaném stavu. V době socialismu se v různých akcích Z živelně budovaly azbestocementové roury a nekvalitní litinová potrubí. Z hlediska kvality to bylo špatné řešení. Trubky se dnes trhají a jsou paradoxně v daleko horším stavu než třeba úseky potrubí z roku 1905, které na území Ústeckého i Libereckého kraje také najdeme. Za minulého režimu se budovalo, ale investice do obnovy byly na nule. Takže se stále potýkáme se čtyřicetiletým deficitem na infrastruktuře. Každopádně SVS se stará o majetek s péčí řádného hospodáře. Cílem je předat jej budoucím generacím funkční a v dobré kondici.

Jaký objem finančních prostředků jste vyhradili na investice pro rok 2019?

SVS plánuje v roce 2019 na investice a opravy téměř 1,7 miliardy korun. Na obnovu a modernizaci infrastrukturního majetku půjde 1,33 miliardy. SVS bude investovat do 239 staveb v 10 okresech. Dalších 337,5 milionu je určeno na potřebné opravy prostřednictvím provozovatele.

Scroll to Top