Ministerstvo dopravy zveřejnilo studii ke koridoru Dunaj-Odra-Labe

blank

Materiál je zároveň připravován k projednání vládě. Z ekonomického hodnocení vyplynulo, že nejvýhodnější je sledovat dále Dunajsko-Oderskou větev. Labská větev je podle studie investičně nejnáročnější a snižuje efektivitu koridoru. Studie proveditelnosti hodnotí přínosy investice ve výši až 585 miliard korun.

 „Podle ekonomického hodnocení má smysl pokračovat v plánování vodního koridoru, který propojí řeky Dunaj a Odra. Centrální komise ministerstva dopravy navrhla dále nesledovat Labskou větev z důvodu velmi vysokých nákladů na vybudování dlouhých plavebních tunelů. Vládě proto doporučím dále pokračovat v přípravě Dunajsko-Oderské části vodního kanálu, jehož odhadované náklady jsou 283 miliard korun,“ řekl ministr dopravy Dan Ťok.

Studie posoudila různé varianty vodního koridoru a výsledky potvrdily rizikovost varianty projektu, která zahrnuje Labskou větev. Centrální komise ministerstva dopravy v této souvislosti doporučila sledovat Dunajsko-Oderskou větev celého projektu, vyjednávat s Polskem a Slovenskem místa přechodu koridoru a ve spolupráci s oběma zeměmi provést hodnocení dopadů díla na životní prostředí. O dalších krocích rozhodne vláda. Práce na studii byly zahájeny v červenci 2016 a finální znění dokumentu schválila Centrální komise v prosinci 2018.

Podle projektového manažera Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Pavla Santariuse z rozvojové studie pro využití splavněné Odry z polského města Kędzierzyn-Koźle přes Ostravu až do Mošnova vyplývá, že splavnění řeky podpoří turistický a rekreační ruch a rozvoj malých a středních firem. Výnosy z cestovního ruchu by mohly ročně údajně přinést až 400 milionů korun. Dlouhodobým podporovatelem projektu je prezident Miloš Zeman.

Stavba má však i řadu odpůrců. „Narušila by krajinu a vodní režim. Budeme mít co dělat, abychom vůbec udrželi vodu v krajině pro základní životní a biologické funkce, nelze ji pumpovat do tohoto technického díla. Divím se, že v době, kdy zápasíme o každou kapku vody v krajině, tyhle megalomanské betonářské nápady může někdo seriózně položit na stůl,“ řekl loni ČTK Jan Piňos z Hnutí Duha.

Podle Jiřího Koželuha ze stejné organizace není posouzení kompletní ani z ekonomického pohledu. „A navíc neříká, jak to vypadá z hlediska dopadu na přírodu. Tam by měla stavba devastující dopady na přírodní koryta řek i nivy. Nikdo se také detailně nezabýval tím, jak kanál zhorší zadržování vody v krajině. Jedná se o megalomanský projekt, který by poslal peníze – které by byly využitelné lépe na jiné dopravní stavby, třeba moderní železnice – doslova do kanálu,“ dodal Jiří Koželouh.

Studii si můžete stáhnout zde. Upozorňujeme, že celá studie je přibližně 5 GB velká.

Scroll to Top