Stavbu milionového sídla Lesů ČR v Hradci Králové hatí kůrovec

Již 23 milionů korun stála příprava výstavby nového sídla státního podniku Lesy ČR v Hradci Králové. Realizace stavby však v dohledné době nezačne. Lesníkům udělala nekompromisní čáru přes rozpočet kůrovcová kalamita. Projekt komplexu za půl miliardy se odkládá na neurčito.

„Výstavba nového administrativního centra Lesů ČR byla pozastavena a není rozhodnuto, kdy se s výstavbou začne,“ potvrdila tisková mluvčí státního podniku Eva Jouklová. Půdorys stavby, která měla v roce 2020 nahradit dosluhující ředitelství, má připomínat rozvětvený strom. O návrh se postarali architekti Ondřej Chybík a Michala Krištof.

„Po prohlídce stávajícího areálu jsme se rozhodli prozkoumat nejbližší okolí a cesta nás zavedla po mostě přímo do hradeckého lesa. Byl teplý letní den a kontrast mezi teplotou ve vyhřátém prostředí mezi budovami a vstupem do chladivého lesa byl naprosto zřejmý. Ptali jsme se sami sebe, co nás vlastně nutí pracovat v přehřátém interiéru, když nejlepší by bylo vzít si notebook mezi stromy a pracovat v prostředí plném klidu?“ popsali architekti, kteří také čekají na další osud projektu.

Lesy ČR obhospodařují více než 1,2 milionu hektarů lesního majetku, tedy šestinu plochy ČR a zhruba polovinu lesů v zemi. Pečují rovněž o více než 39 tisíc kilometrů toků, tedy přibližně o třetinu jejich délky v tuzemsku. Loni podnik do jejich obnovy či údržby uvolnil zhruba 300 milionů korun. V roce 2017 modernizoval infrastrukturu za 200 milionů korun, rok předtím to bylo 120 milionů.

Naposledy Lesy ČR upravily koryto Losinského potoka za 2,4 milionu. Potok na Kutnohorsku patří s délkou 14,2 kilometru k větším přítokům řeky Sázavy. „Odstranili jsme betonové opevnění, koryto v některých místech stabilizovaly kameny a spádové objekty nahradily dnové balvanité rampy. V místě zrušeného jezu jsme zachovali hradící prvek, který umožní nouzový odběr vody,“ řekla vedoucí správy toků pro oblast povodí Vltavy z Lesů ČR Mojmíra Hillermanová.

Při obnově se do koryta dostalo mrtvé dřevo, a vznikly tak kolmé břehové stěny, ve kterých vytváří podle podniku nory jeden z obyvatelů přirozených vodních toků, ledňáček říční. V potoce rovněž žije bohatá populace chráněné vranky obecné, pstruha potočního a dalších ryb vázaných na čisté a neregulované vodní toky. Projekt navázal na koncepci zprůchodňování říční sítě České republiky. Lesy ČR na něm spolupracovaly s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR, regionálním pracovištěm Praha a Střední Čechy.

Scroll to Top