Srážky pomohly nádržím na Chrudimsku

Současné počasí s občasným sněžením, mírnými oblevami i chvilkovými dešťovými srážkami, se pozitivně podepsalo také na průtocích některých potoků a řek na Chrudimsku. O určitém zlepšení lze hovořit i při pozorování hladin nádrží. Z vodohospodářského hlediska bude pro oblast klíčový také vznik poldru u Kutřína.

Vody přibylo jak v Pařížovské, tak v Sečské přehradě, ve které stoupla hladina od 2. ledna o více než 80 centimetrů. Do kóty přelivu tu však nadále zbývá zhruba šest metrů. Nejlépe na tom dlouhodobě v regionu byla Křižanovická přehrada, která slouží jako zdroj pitné vody pro východočeskou vodárenskou síť.

Na Chrudimsku má také vzniknout dlouho připravovaný poldr u Kutřína. Povodí Labe již disponuje stavebním povolením. Protipovodňovému projektu ale budou muset ustoupit čtyři objekty k bydlení či rekreaci a chatový dětský tábor. Poldr má stejně jako řada jiných protipovodňových staveb mnoho odpůrců.

„Jsme zklamáni, po léta jsme bojovali za to, aby tam poldr nebyl. S jeho stavbou jsme se nesmířili, protože si říkáme, že je nesmysl dělat tam suchý poldr, když řeka tři roky po sobě vysychá a někdy tam neteče ani kapka vody. Větší význam by mělo vybudovat tam přehradu s vodou, byť třeba napuštěnou jen do jedné třetiny. Nikdo by proti ní nebyl, protože každý ví, jaká jsou dnes sucha,“ řekl v srpnu předseda spolku Kutřín 42 Jiří Albrecht.

Osada Kutřín patří pod obec Perálec. Hotovo má být v roce 2022. Povodí Labe rovněž vykoupilo 24 hektarů pozemků pod budoucí hrází a v úseku Martinického potoka. Dalších 50 hektarů je ovšem zatíženo věcným břemenem. Náklady na stavbu se budou pohybovat kolem necelého půl miliardy korun. Povodí Labe počítá s podporou programu ministerstva zemědělství Podpora prevence před povodněmi. Stavět by se mohlo od podzimu s tím, že poldr bude do ostrého provozu uveden o tři roky později.

Foto: Sečská nádrž (prosinec 2018)

Scroll to Top