Lidové noviny vybraly jako slovo roku 2018 „sucho“

blank

Hladiny řek letos klesaly pod historické hodnoty. Některé regiony trpěly nedostatkem vláhy tři čtvrtiny roku. Podle LN se Česká republika ocitla uprostřed nerovného závodu, kdy musí poměrně rychle dohnat akcelerující klimatickou změnu.

„Jen při pohledu na mapy lze konstatovat, že frekvence sucha se statisticky významně zvyšuje. Křivka produkce oxidu uhličitého posledních sto padesát let exponenciálně roste, proto lze očekávat, že dále bude růst i teplota. Už nikdo nepochybuje, že se nás změna klimatu netýká,“ shrnul v závěru roku Miroslav Trnka z projektu Intersucho, který v zemích střední a jihovýchodní Evropy sleduje zemědělské sucho z tvrdých měřitelných dat od Českého hydrometeorologického ústavu a od CzechGlobe.

Zároveň do tvorby výrazně vstupují agronomové zemědělských podniků jako zpravodajové z katastrů, na nichž hospodaří. Díky jejich zpětné vazbě může portál upravovat mapy podle skutečné situace. Nejvíce zemědělských zpravodajců se nachází na Znojemsku, Břeclavsku, Lounsku nebo Rakovnicku.

Sucho považuje za závažný problém 80 % Čechů

Osm z deseti lidí v naší zemi očekává zhoršení situace se suchem v příštích 20 letech v případě, že by se stát aktivně nevěnoval řešení. O výsledcích průzkumu informovali v září vědci z katedry environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Podle respondentů patří k nejpravděpodobnějším dopadům sucha v příštích 20 letech zvýšení ceny vody a potravin, úbytek vody v potocích, řekách, mokřadech či rybnících, zvýšené množství požárů nebo neúroda. Téměř 77 procent respondentů si přeje, aby sucho aktivně řešil stát. „Kroky státu v této oblasti podporuje více občanů než například řešení nízkých platů,“ řekl sociolog a spoluautor výzkumu Tomáš Chabada.

Odpovědnost v této oblasti by podle Čechů měli nést hlavně ministerstvo životního prostředí, správy povodí, ministerstvo zemědělství a vláda jako celek. Respondenti míní, že stát by měl problematiku sucha nejvíce řešit v souvislosti s využitím dešťové i vyčištěné odpadní vody, tvorbou přírodních prvků zadržujících vodu v krajině, například remízků, mezí na polích a mokřadů, změnou hospodaření v lesích a na zemědělské půdě nebo opatřeními pro zadržování vody ve městech.

„Veřejnost rozděluje názor na to, zda při vyhlášení sucha zvyšovat celkovou cenu vody či zavádět limity pro spotřebu vody v domácnosti. Rezervovaně Češi vnímají výstavbu přehrad, výsadbu zeleně na střechách budov a zvýšení ceny vody za nadměrnou spotřebu. Většina Čechů jednoznačně odmítá omezení dodávek vody pro domácnosti či trvalé zvýšení celkové ceny vody,“ uzavřela environmentalistka a spoluautorka výzkumu Renata Svobodová.

Scroll to Top