Cílek: Musíme se dostat k hydrologicky integrované krajině a vodu zachycovat plošně

blank

Geolog a klimatolog Václav Cílek poskytl rozhovor deníku Právo. Podle něj se počasí v Česku v nejbližších letech příliš nezmění. Vedra, sucha, ale i přívalové deště nás budou podle něj trápit dál. Redakci vodarenstvi.cz zaujala pasáž o srážkách, suchu, vodní kapacitě či výstavbě nádrží.

Václav Cílek vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Osm let pracoval jako ředitel Geologického ústavu Akademie věd ČR a nyní v ústavu působí jako vědecký pracovník v oddělení environmentální geologie a geochemie. Cílek se zabývá změnami klimatu, vývojem české krajiny a vztahem mezi civilizací a přírodou.

„Statistická data sice zachycují trend sušší první poloviny vegetačního období a vlhčí polovinu podzimního období, ale tahle závislost není úplně jednoznačná. Většina lidí si pamatuje, jak jsme v létě říkali, ať nám neproprší dovolená. To už dávno neplatí. Nikdo si z posledních let nepamatuje, že by během letní dovolené celý týden pršelo,“ konstatoval Cílek.

Podle něj schází nejen takzvané zahradnické deště, tedy mírné dlouhodobé mrholení, ale i část vlhkosti z pomalu odtávajícího sněhu. „Sníh dnes buď není vůbec, nebo taje velmi rychle, a voda se nestačí vsáknout a odteče. Předpokládá se, že další rok až dva budou nadprůměrně suché. I když to není stoprocentní. To ale nevylučuje případné místní povodně,“ upozornil expert.

Nedostatek vody by Česko podle Cílka nemělo pocítit tak extrémně, jako v jiných částech světa. „Oblasti, které jsou suché už dnes, například jižní Morava, ale budou v budoucnosti ještě sušší. Nedostatkem vody bude trpět ale třeba i Vysočina. Když se prodlouží vegetační období rostlin, tak je vcelku jasné, že stromy spotřebují daleko víc vody i živin. Téměř dvě století jsme vodu z krajiny odváděli. Nejdříve odvodňovacími příkopy z lesů, později melioracemi z půdy. Vznikla kultura odvodu vody, zatímco dnes potřebujeme vodu zadržet,“ pokračoval Cílek.

Česko se také musí podle slov Cílka dostat k hydrologicky integrované krajině a vodu zachycovat plošně, aby se vsákla v celé krajině a rychle neodtékala. „Velké přehrady jsou důležité, protože za sucha vypouštějí vodu, a tím zlepšují minimální průtoky v tocích. Jinak by se v nich život neudržel. Důležité jsou i rybníky. Když zachytíte vodu v rybníce, tak to má dopad na zónu od rybníka tak 100 metrů širokou. Z chovných rybníků ale vodu odebírat nemůžete, protože by rybí obsádka snížení hladiny nepřežila. Důležité jsou i malé vodní nádrže. Pokud jsou na dobrých místech, mohou dotovat průsaky i místní vodní zdroje. Pomůže ale i zachycování dešťové vody ze střech a další opatření,“ uzavřel Cílek.

Foto: Právo 

Scroll to Top