Kvůli dlouhodobému suchu na Labi a nesplavnosti řeky počítají loďaři ztráty v desítkách milionů korun. Z Ústí nad Labem do Německa nemohou jezdit lodě už od května. V Labi v Ústí protéká jen asi 80 metrů krychlových vody za vteřinu. Jedná se o třetinu dlouhodobého průměru.
Nízké stavy vody v Labi jsou nejhorší od 60. let minulého století. Řeka není splavná již osm měsíců. Vláda již přijala Koncepci vodní dopravy 2016–2023. Počítá s výstavbou stupně u Děčína. Podle kabinetu dojde ke zlepšení splavnosti Labe od Ústí nad Labem k hranici s Německem.
Jde o první systematický materiál pro vodní dopravu v České republice a jako hlavní příčinu poklesu přeprav v posledních dvaceti letech definovala vláda nedostatečnou spolehlivost splavnosti Labe od Ústí nad Labem po hranici s Německem. Ne všichni ovšem plány vítají.
Cílem stavby za 5 miliard korun má být zlepšení splavnosti Labe pro nákladní dopravu. Protože celková koncepce nepočítá s výstavbou jezů potřebných pro splavnost na německé straně, nezlepší se údajně podmínky ani na celém problematickém úseku mezi Ústím nad Labem a Drážďany. Náklad mezi Českou republikou a Německem je totiž dnes možný přepravovat po železnici. Její kapacita navíc není efektivně využívána. Jen výjimečně je náklad přepravován po Labi, které je podle německé vlády využito ze 72 %.
Rozsáhlé kompenzace
Podmínkou schválení výstavby jezu je stanovení kompenzačních opatření k ochraně evropsky významných lokalit Labského údolí a Porta Bohemica, kde má být jez vybudován. Opatření měla připravit správa parku do poloviny letošního roku. Ministr Brabec však do kabinetu přinesl odmítavé stanovisko ochránců.
Na Labi v úseku od Ústí nad Labem ke státní hranici se dnes mohou plavit jen lodě s ponorem 140 centimetrů jen zhruba polovinu roku, s nižším ponorem 110 centimetrů pak asi v 74 procentech. Po vybudování jezu by měla stoupnout splavnost pro ponor 140 centimetrů na 345 dní v roce a pro 220 centimetrů na 180 dní. O vybudování jezu na dolním Labi se hovoří zhruba 20 let, proti tomu dlouhodobě bojují české i německé ekologické organizace a v minulosti i saská vláda. Často skloňovaným tématem je v posledních týdnech i vybudování kanálu, který má propojit Odru, Dunaj a Labe. Stavba za 500 miliard má být podle studie ekonomicky efektivní.
Kvůli nedostatku vody stagnuje i doprava po Rýnu
Jen třetinu obvyklého nákladu mohou aktuálně naložit nákladní lodě na Rýně. Na vině je rovněž nedostatek vody. Část nákladů se tak přesouvá na železnici a dálnice.
Rýn patří mezi nejfrekventovanější vodní toky na světě. Kvůli nedostatku vody je ale současná cena za přepravenou tunu zboží dokonce čtyřnásobná proti dlouhodobému průměru. Například výrobce chemikálií z Kolína nad Rýnem, společnost Lanxess, už přesunul část transportu materiálu na železnici a silnice. Chemický koncern BASF v Ludwigshafenu naopak omezil výrobu.
Ilustrační foto