Enviromentalisté z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně zmapovali mínění Čechů o suchu . Vyplynulo z toho, že lidé vnímají nedostatek vody v přírodě jako velký problém a očekávají, že se bude situace řešit. Fakulta začala názory lidí zaznamenávat v listopadu 2017. Autoři konstatovali, že kdyby hlasy sbírali ještě v těchto týdnech, byly by reakce respondentů ještě vyhraněnější.
„Můžeme říct, že česká veřejnost vnímá sucho jako velkou hrozbu, jako problém, se kterým se setkávají na každém kroku. Jako závažný ho vnímá 79 procent lidí, přičemž například problematika nízkých platů je až za tím, a to se 76 procenty,“ uvedl vedoucí výzkumu z katedry environmentálních studií Jan Krajhanzl. Podle výzkumníků také platí, že k projevům sucha jsou senzitivnější starší lidé než mladší, což se dá přičítat tomu, že mají víc s čím srovnávat. „Nabídli jsme respondentům víc potenciálně zapojitelných institucí a ukázalo se, že nejvíc podporují, aby byl tento problém řešen na celostátní systémové úrovni. Vyzdvihovali hlavně roli ministerstva životního prostředí, následně ministerstva zemědělství nebo vlády. Převzít část zodpovědnosti by podle nich měly také různé typy podniků – zemědělské, lesnické a průmyslové,“ sdělil sociolog Tomáš Chabada z výzkumného týmu fakulty. Podzimní sucho dolehlo již na 95 procent území České republiky.
„Na základě výzkumu veřejného mínění rozhodně nechceme říkat, co konkrétně by se mělo dělat a co činit jako první. Bylo by ale dobré, aby politici a úředníci věděli, do jakého názorového terénu vstupují – jaké jejich případné kroky společnost ráda a ochotně podpoří – a kde bude naopak nutné nachystat si důkladnou komunikaci a argumenty,“ zdůraznil Krajhanzl, který spolu s kolegy definoval, jaké kroky by lidé schvalovali velmi ochotně a k jakým by se uchylovali spíš neradi.
Nejhůře jsou na tom dnes oblasti kolem Labe a Lužnice, Plzeňsko či jihovýchodní Morava. Informace zveřejnili výzkumníci z týmu InterSucho při Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky a Mendelovy univerzity v Brně. Podle Zdeňka Žaluda z výzkumného týmu extrémní sucho způsobil souběh vyšších teplot a nižších srážek. Podle závěrů navíc v Česku zůstává deficit zásob původní vláhy. V krajině chybí zhruba 20 až 40 litrů vody na metr čtvereční.
Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.
Nezbytně nutné soubory cookies
Nezbytně nutný soubor cookie by měl být vždy povolen, abychom mohli uložit vaše preference nastavení souborů cookie.
Pokud tento soubor cookie zakážete, nebudeme moci uložit vaše preference. To znamená, že při každé návštěvě těchto webových stránek budete muset soubory cookies znovu povolit nebo zakázat.
Soubory cookies třetích stran
Tyto webové stránky používají službu Google Analytics ke shromažďování anonymních informací, jako je počet návštěvníků webu a nejoblíbenější stránky.
Povolení tohoto souboru cookie nám pomáhá zlepšovat naše webové stránky.
Povolte prosím nejprve nezbytně nutné soubory cookies, abychom mohli uložit vaše preference!