Sucho ohrožuje provoz lyžařských areálů téměř po celém Česku

Zcela bez lyžařů bude celou zimu známé beskydské středisko Pustevny. Vyschnul totiž místní potok potřebný k umělému zasněžování. Česká inspekce životního prostředí už také zahájila kontrolu množství odebírané vody pro zasněžování v areálech v Jeseníkách. Výsledky ještě nejsou známé.

„Start sezony by neměl být ohrožen. Vody je ale málo a možnosti našeho rezervoáru jsou omezené, takže asi nebudeme moci zasněžovat na plný výkon,“ připustil Miroslav Baier ze Sportareálu v Českých Petrovicích na Orlickoústecku. V klidu jsou v Hlinsku na Vysočině. „Vodu čerpáme z Chrudimky a nad námi je Hamerská přehrada. To, co z ní vytéká, mnohokrát převyšuje naše potřeby,“ popsal Robert Vokáč z tamního ski klubu. Pomoc z nedalekého potoka ale musí vyhledat například provozovatelé areálu v Olešnici na Moravě.

Naplno se zasněžuje ve středisku Dolní Morava pod Králickým Sněžníkem. „Právě jsme začali, problémy kvůli suchu nemáme. Sezonu spouštíme 15. prosince,“ uvedla Lucie Krupičková z tamního infocentra. Kvůli suchu provozovatelů areálů investovali do nových technologií. Jedná se například o střediska v Krkonoších, kde jsou podmínky pro odběr vody přísnější než jinde. Provozovatelé už také začali investovat do hlubinných vrtů. K nejmodernějším areálům v Jeseníkách patří například Přemyslov.

„Tady to byla nezbytnost, protože potok, který nás zásobuje, je hodně slabý. Teď je situace ještě horší. Proto jsme letos postavili novou akumulační nádrž, takže zadržíme až 6 500 kubíků vody,“ popsal šéf přemyslovského areálu Jaroslav Podzimek.

Skiareály bojují s nedostatkem vody na umělé zasněžování také pořizováním nových technologií. Na značnou spotřebu vody ze strany vlekařů ale dlouhodobě upozorňují vodohospodáři. „Dopady na krajinu spočívají v prodloužení zimní sezóny a změně teplotních poměrů na povrchu přezimujících porostů, což představuje v horských ekosystémech významné ovlivnění zasažených ploch, které vede k nedostatečné regeneraci porostu nebo ke změnám druhového složení,“ přiblížil loni Josef Fuksa z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka v Praze.

Vlekaře, kteří čerpají vodu z přírodních zdrojů, omezují stanovené limity. Ředitel Asociace horských středisek Libor Knot uvedl, že dnes majitelé zasněžují 80 až 90 procent areálů. Podnikatelé sice za vodu čerpanou z horských toků nemusí platit, ale i tak je metr krychlový vod vyjde zhruba na 50 korun za potřebné energie. V případě, že majitel vybuduje novou vodní nádrž, musí do ní vodu načerpat. Třicet procent se však odpaří a musí se znovu dočerpat.a

Scroll to Top