Ťok: Propojení Dunaje, Odry a Labe má cenu jen se souhlasem okolních ...

V současnosti s kanálem souhlasí jen Polsko. Podle Dana Ťoka není pravda, že stavba, která v nejširší variantě vyjde na 630 miliard korun, bude ubírat vodu z krajiny nebo z řek. „I předchozí vláda Polska se k tomu projektu stavěla spíše zdrženlivě. Přehodnocení polské strany měl být impuls studii nechat zpracovat,“ uvedl Ťok. Nejblíže k realizaci je tak údajně úsek napojující Ostravsko na Odru přes polské Kožle.

„Kanál bude připomínat uzavřenou soustavu rybníků, mezi kterými budou plavební komory a čerpací stanice přečerpávající vodu z jedné části do druhé,“ uvedl Michal Trnka ze společnosti Aquatis. Podle ministra dopravy je hlavním přínosem kanálu převedení části kamionové dopravy na ekologičtější nákladní lodě. Stavba má ulehčit silnicím až o pět tisíc kamionů denně.

Studie posuzovala několik variant vodního koridoru. Propojení všech tří řek se podle ministerstva ukázalo efektivní, ale propojení Labe s dalšími řekami už je hodnoceno jako rizikové. Výsledky studie projedná monitorovací výbor složený ze zástupců ministerstev, univerzit, krajů a zainteresovaných subjektů včetně zástupců Slovenska a Polska. Poté se k závěrům vyjádří zainteresované komise a Vláda ČR. Se stavbou souvisí nutný výkup pozemků.

„Odhaduji, že pokud by to opravdu velmi rychle všechno šlo dobře u těch nejjednodušších částí, tak stavba by mohla začít tak v letech 2028 až 2030, a to říkám nejrychleji, pokud opravdu všechno půjde hladce. A samozřejmě nebylo by logické stavět plavební cestu na našem území k hranici, když dál nic nepokračuje. Tam musí být synergie na polské straně, jinak to nemá smysl,“ sdělil ředitel odboru strategie ministerstva dopravy Adam Sosna.

Stavba má však i řadu odpůrců. „Narušila by krajinu a vodní režim. Budeme mít co dělat, abychom vůbec udrželi vodu v krajině pro základní životní a biologické funkce, nelze ji pumpovat do tohoto technického díla. Divím se, že v době, kdy zápasíme o každou kapku vody v krajině, tyhle megalomanské betonářské nápady může někdo seriózně položit na stůl,“ řekl ČTK Jan Piňos z Hnutí Duha.

Podle Jiřího Koželuha ze stejné organizace není posouzení kompletní ani z ekonomického pohledu. „A navíc neříká, jak to vypadá z hlediska dopadu na přírodu. Tam by měla stavba devastující dopady na přírodní koryta řek i nivy. Nikdo se také detailně nezabýval tím, jak kanál zhorší zadržování vody v krajině. Jedná se o megalomanský projekt, který by poslal peníze – které by byly využitelné lépe na jiné dopravní stavby, třeba moderní železnice – doslova do kanálu,“ dodal Jiří Koželouh.

Scroll to Top