Jak pomohlo aktivní uhlí Plzni ke kvalitnější vodě

blank

Martina Klimtová z VODÁRNY PLZEŇ hovořila ve své přednášce na konferenci Provoz vodovodů a kanalizací v Brně o využití aktivního uhlí při procesu úpravy podzemní a povrchové vody s cílem odstranění pesticidů a jejich metabolitů v upravované vodě.

Úpravna vody Plzeň upravuje povrchovou vodu z řeky Úhlavy. Průměrně vyrábí 450-500 litrů za sekundu pro odběratele ve městě. V letech 2013-2015 prošel provoz významnou modernizací spolufinancovanou z fondů Evropské unie, kdy došlo k rekonstrukci většiny objektů i technologických celků.

Upravovaná voda je po prvotní úpravě a dávkování chemikálií po ozonizaci (dávka ozónu má destruktivní účinnost na řetězce molekul pesticidních látek, ale produkty ozonizace ve vodě zůstávají) čerpána na třetí separační stupeň technologické linky, kde jsou otevřené rychlofiltry naplněny granulovaným aktivním uhlím. Tato filtrace pomohla provozu s odstraněním většiny pesticidů, jejich metabolitů nebo léčiv. Především pesticidní látky dosahovaly v letech 2009-2011 v surové vodě nadlimitního množství, což vedlo k určení jejich mírnějšího hygienického limitu pro celý skupinový vodovod Plzeň.

Podle Klimtové je stupeň v podobě filtrace přes aktivní uhlí v současnosti nejvhodnější a nejdostupnější technologií pro úpravu povrchové nebo podzemní vody s obsahem mikropolutantů. To se v případě Plzně i úpravny stejné společnosti ve Stodu využívající podzemní vody prokázalo. Limitem pro menší vodovody je podle ní finanční náročnost nasazení této technologie.

Scroll to Top