Plzeň chce významně změnit hospodaření s dešťovou vodou

blank

Na každý metr čtvereční spadne v Plzni ročně 550 až 600 litrů srážkové vody. Velká část však bez užitku skončí v kanalizaci. Voda začíná ve čtvrtém největším tuzemském městě chybět. Třeba Velký Bolevecký rybník má aktuálně hladinu zhruba o 75 centimetrů níž, než je běžné. Voda je přitom pro Plzeň jediné klimatizační médium. Informoval o tom portál seznamzpravy.cz. 

„Potenciál srážkové vody je obrovský. Minimálně posledních padesát let jsme dělali se zpevněnými plochami všechno úplně naopak. Každé parkoviště, každý chodník má spád na druhou stranu, než bychom potřebovali. Trávníky jsou oproti chodníkům vystouplé, tím pádem tam žádnou vodu samospádem nedostanete. Panelové domy mají okapy vedené vnitřkem, ke srážkové vodě už se jednoduše nedostaneme,“ uvedl hydrobiolog Povodí Vltavy Jindřich Duras.

Extrémní výkyvy počasí

Efektivnější hospodaření se srážkovou vodou je na místě i kvůli extrémním výkyvům počasí. „Města se potýkají s tím, že většina vody bohužel při intenzivních srážkách odtéká povrchově přímo do kanalizace, což vytváří spoustu problémů. Voda chybí v krajině, chybí pro výpar, tedy pro přirozenou klimatizaci města,“ řekl Jan Kopp z Fakulty ekonomické Západočeské univerzity v Plzni.

Zelenomodrá infrastruktura

Ve městě se stále hlasitěji mluví o takzvané zelenomodré infrastruktuře, která propojuje zelenou vegetaci s modrou vodou. Mohou tak vznikat vsakovací jezírka, zelené střechy, zelené fasády nebo zasakovací pásy podél komunikací. „Zelenomodrou infrastrukturu potřebujeme proto, že zadržíme srážkovou vodu v místě dopadu. Částečně se tím doplňují podzemní vody, zejména se ale srážková voda postupně vypařuje. Tím se zvyšuje vlhkost, snižuje se teplota, snižuje se prašnost a ve městě se lépe žije,“ vysvětlil celý princip Václav Čubr z občanského sdružení ENVIC.

Chlazení prostředí pomocí stromů

Podle hydrobiologa Jindřicha Durase je ideální chladit prostředí prostřednictvím stromů, protože ty vzrostlé dokážou odpařit za den 200 až 400 litrů vody. Podle něj je totiž klimatizační efekt obrovský. „Musí vzniknout komplexní a velmi dobře udělaná studie, která se bude naplňovat třeba dalších sto let. Při rekonstrukcích různých komunikací a inženýrských sítí se musí počítat třeba s tím, aby současně vznikly prostupy pro srážkovou vodu,“ přiblížil hydrobiolog.

Plzeň postaví havarijní zdroj vody za 420 milionů

Město pro své potřeby bere vodu do úpravny jen z Úhlavy. Náhradním zdrojem se stane Radbuza pod přehradou České údolí v Liticích. Podle náměstka primátora Petra Náhlíka přivede město z nádrže vodu potrubím do úpravny vody Plzeň, která byla zmodernizovaná za 1,1 miliardy.

Akce za 420 milionů

„Zajišťujeme projekt havarijního zdroje vody pro Plzeň, který se skládá z jímacího objektu umístěného pod vodní nádrží České údolí a přiváděcího potrubí o vnitřním průměru 1000 milimetrů a délce 2,25 kilometru do úpravny vody Plzeň. Měl by stát zhruba 420 milionů korun,“ řekl v červnu generální ředitel městské firmy Vodárna Plzeň Ludvík Nesnídal. Ta je největším dodavatelem pitné vody na západě Čech.

Scroll to Top