ČEZ v posledních letech pociťuje problémy se suchem zejména na elektrárnách

Průmysl je nejvýznamnějším odběratelem vody z povrchových zdrojů v České republice – jde zhruba o 70 % spotřeby. Pozitivem je, že průmyslové podniky dlouhodobě realizují řadu opatření, jejichž cílem je snižování spotřeby vody z ekonomických důvodů i z hlediska snížení dopadů na životní prostředí. Redakce vodarenstvi.cz provedla průzkum mezi významnými průmyslovými podniky a zjišťovala, jak je jejich výroba náročná na odběr vody, z jakých zdrojů ji odebírají nebo kolik prostředků investují do vodního hospodářství. Za skupinu ČEZ redakci odpovídal mluvčí Martin Schreier.

„Pokud bychom uvažovali povrchovou (technologickou) vodu v jaderných a klasických elektrárnách, od roku 2001 poklesla její spotřeba o 3,8 %, z 153,6 milionu kubíků na loňských 147,8 milionu kubíků. Celkově na výrobu elektrické energie a tepla spotřebují výrobní zdroje Skupiny ČEZ v České republice zhruba 520 milionů kubíků povrchové vody. Přibližně 70 % z tohoto objemu vody je využito pro průtočné chlazení kondenzátorů parních turbín, kdy celý objem odebrané vody se vrací zpět do toku,“ vysvětlil Martin Schreier. Téměř na všech zdrojích je množství odebírané povrchové vody měřeno magneticko indukčními průtokoměry. Všechna měřidla jsou umístěna na přívodních řadech odběrných zařízení a podle Schreiera jsou pravidelně ověřována.

Rozdíl ve spotřebě vody není tak výrazný

„V letních měsících klesá poptávka po teple, takže můžeme říci, že v důsledku toho spotřeba teplárenských zdrojů v letních měsících klesá. Na druhou stranu je to i důsledek údržby a oprav zařízení plánovaných na letní období. Naproti tomu bývá spotřeba chladící vody zvýšena s ohledem na klimatické podmínky. Obecně není rozdíl mezi letní a zimní spotřebou povrchové vody nijak výrazný,“ pokračoval mluvčí koncernu.

Problémy se suchem na několika elektrárnách a teplárnách

V posledních letech se problémy s kapacitou vodního toku, ze kterého odebírá ČEZ povrchovou vodu, objevují v Elektrárně Poříčí, kde dochází následkem nedostatku vody k omezování výroby. „Nejedná se jen o letní záležitost, ale důsledky sucha pociťujeme i v zimě, v období mrazů.  Dlouhodobě se problém sucha a s tím nutnost snížení výroby vyskytuje v Elektrárně Hodonín na řece Moravě, kde je problematické současné zvýšení teploty povrchové vody při nízkých průtocích. S nedostatkem povrchové vody se potýkáme také v Teplárně Dvůr Králové v souvislosti se sníženou hladinou vodního díla Les Království. Teplárna v důsledku nedostatku povrchové vody nemůže využívat uhelný zdroj a výrobu realizuje jen plynovými kotli,“ vysvětlil dále Schreier, podle kterého ČEZ pro výrobu používá povrchovou vodu, kterou čerpá ze vzdutí jezů nebo z přehrad.

Nejmodernější technika pro čištění odpadní vody

Vypouštěná odpadní voda je čištěna podle typu znečištění mechanicko-chemickými procesy a ČEZ využívá takzvané BAT techniky jako je koagulace, flokulace, filtrace, neutralizace, separace oleje, srážení, reverzní osmóza, aerobní biologické čištění nebo sedimentace. „Jako odpovědná firma se snažíme snižovat spotřebu povrchové vody. Zaměřujeme se především na recyklaci odpadní vody. Znovu využíváme zejména odpadní vodu z odluhu chladicích věží, praní pískových filtrů, praní sádrovce. Dále využíváme průsakové a drenážní vody. V  elektrárnách a teplárnách  Skupiny ČEZ představuje objem znovu využité odpadní vody zhruba 15 % z objemu odebrané povrchové vody pro technologické účely,“ uzavřel Schreier.

Scroll to Top