Ekolist.cz: Chvála mokřadu Triangl. Během léta byl pražskou oázou

Na území České republiky je přesně 2069 mokřadů. Z toho 14 patří do seznamu Ramsarské úmluvy. Jedná se o mokřady s mezinárodním významem. Pro zadržování vody v krajině a boji proti suchu je jejich existence klíčová. Připomíná to i Světový den mokřadů, který připadá na 2. února.

K nejdůležitějším českým mokřadům patří šumavská a krkonošská rašeliniště, třeboňské rybníky, podzemní Punkva nebo prameny a rašeliniště ve Slavkovském lese. „Letošní léto lze považovat opravdu za extrémní. Podle údajů zveřejněných Českým hydrometeorologickým ústavem spadlo v Praze a Středních Čechách v červenci jen 34 % srážek oproti dlouhodobému průměru. Teploty naměřené během léta v pražském Klementinu byly v průměru nejvyšší za celou dobu, co místní meteorologická stanice funguje, tedy od roku 1775. Oproti dlouhodobému průměru byly vyšší o 3,7 stupňů. Důsledek je známý. Rozpálené město, spálené trávníky (zejména ty intenzivně sečené), dřeviny leckde připomínající pokročilý podzim. U mokřadů je ale situace úplně jiná,“ uvedl pro portál ekolist.cz Jan Moravec z Českého svazu ochránců přírody.

Podle něj je jejich význam vidět například na mokřadu Triangl. „Lokalita leží pouhých 6 kilometrů od centra Prahy, na dohled má rozsáhlé aglomerace Zahradního Města, Hostivaře a sídliště Skalka, po okraji vedou důležité dopravní tepny (železniční trať na České Budějovice, Jižní spojka). Jezírko, srdce celé lokality, má sice o něco méně vody, než obvykle touto dobou, ale stále nějakou má. A zbytek plochy, byť bez vody, si stále uchovává alespoň vlhkou půdu,“ zdůraznil Moravec.

Do obnovy mokřadů bylo od roku 2014 vloženo z Operačního programu Životní prostředí zhruba 500 milionů korun. Další finanční prostředky poskytlo ministerstvo životního prostředí z programů Péče o krajinu nebo pro obnovu přirozených funkcí krajiny.

Foto: Pražský deník 

Scroll to Top