Povodí Labe získalo stavební povolení na poldr Kutřín

Výstavbu poldru vodohospodáři připravují od roku 2010. Vydáním stavebního povolení se naplno rozběhly práce na prováděcí dokumentaci, na které bude navazovat výběrové řízení na zhotovitele stavby. Práce by měly být dokončeny koncem roku 2019. Předpokládané náklady činí 460 milionů korun a stavba by měla být spolufinancována z dotačního titulu ministerstva zemědělství – Podpora prevence před povodněmi IV. etapa.

„Poldr Kutřín je prvkem systému protipovodňové ochrany v povodí řeky Novohradky. Krounka je významným levostranným přítokem Novohradky, její vodnost je v ústí srovnatelná s hlavním tokem. Cílem výstavby poldru je transformace povodňové vlny a zdržení kulminačních průtoků do odeznění povodně na Novohradce. Navrhované opatření zvyšuje míru ochrany před povodněmi v souladu s doporučením Plánu hlavních povodí ČR,“ vysvětlili vodohospodáři z Povodí Labe.

Objem akumulované vody až 4,8 milionu kubíků

Výhodnost profilu zvoleného pro stavbu poldru spočívá v tom, že při relativně krátké hrázi 135,4 metrů a výšce hráze nad terénem 17,5 metrů je dosaženo retenčního prostoru až 3,6 milionu kubíků vody při průtoku Q100. Celkový objem akumulované vody může dosáhnout až 4,8 milionů kubíků vody. Kvůli požadavkům na ochranu přírody a maximální zachování kontinuity toku a provozním požadavkům na funkci vodního díla je poldr navržen jako betonová tížná hráz.

Poldr je pro vodohospodáře prioritou

„Pro citlivější zapojení konstrukce hráze do krajiny budou návodní i vzdušní líc hráze opatřeny přísypy tvarovanými do teras, simulujících prostředí okolních suťových svahů. Součástí výstavby poldru je komplexní revitalizace toku a údolní nivy Martinického potoka v délce dvou kilometrů. Revitalizace zahrnuje obnovu přirozené geomorfologie vodního toku Martinického potoka, vznik zahloubených tůní v jeho nivě a vegetační úpravy,“ uvedlo dále Povodí Labe. V Zásadách územního rozvoje Pardubického kraje je Poldr Kutřín vymezen jako veřejně prospěšná stavba.

Projekt má řadu odpůrců

Poldr má stejně jako řada jiných protipovodňových staveb mnoho odpůrců. „Jsme zklamáni, po léta jsme bojovali za to, aby tam poldr nebyl. S jeho stavbou jsme se nesmířili, protože si říkáme, že je nesmysl ho tam dělat, když řeka tři roky po sobě vysychá a někdy tam neteče ani kapka vody. Větší význam by mělo vybudovat tam přehradu s vodou, byť třeba napuštěnou jen do jedné třetiny. Nikdo by proti ní nebyl, protože každý ví, jaká jsou dnes sucha,“ řekl předseda spolku Kutřín 42 Jiří Albrecht.

Majitelé některých objektů již odškodněni

Osada Kutřín patří pod obec Perálec. Starostka Milada Drahošová se odmítla ke stavbě vyjádřit. Spouštěcím mechanismem byly povodně v roce 1997 „Bude to pro nás velká ztráta. Příroda v okolí je nádherná, nikde nenajdete místo, které by se tomuto podobalo. Je skvělé jak pro děti z pohledu pořádání her, tak pro procházky po okolí. Zatím nevíme, kde budeme za rok,“ uzavřel vedoucí místního tábora David Kaliba. Majitelé čtyř objektů a vlastník tábora, kterým je Skanska, již obdrželi odškodnění.

Scroll to Top