České řeky jsou nejčistší za sto let

MF DNES oslovila s dotazem na kvalitu vody úřady i odborníky. Inventura vodních toků ukázala velké zlepšení. České řeky jsou nejčistší za celé století. Podle ministerstva zemědělství je důvodů hned několik. Jedním z hlavních je například ten, že se před třiceti čtyřiceti lety nedodržovala správná zemědělská praxe a v mnohem větším měřítku se používaly přípravky na ochranu rostlin a nebylo dostatečně zajištěno čištění odpadních vod.

„Každý větší provoz má dnes čistírnu nebo jsou odpadní vody svedeny přes městskou čistírnu. Kvalita vody v tomto ohledu znečištění se tím zlepšila,“ potvrdil MF DNES vedoucí útvaru vodohospodářských laboratoří Povodí Vltavy Marek Liška. Podle něj je Vltava dobrý příklad, jak se kvalita vody zlepšila. Řeka se dokázala propracovat podle České státní normy pro jakost vod z čtvrté třídy až do druhé, tedy ze silně znečištěné až do mírně znečištěné. Na opačném konci tabulky je například řeka Sázava, kde se kvůli teplotě a nízkému stavu vody přemnožily sinice, řasy nebo rosivky. Problémy s čistotou má více řek. Hlavně ty, které protékají mimo velká města přes menší obce, kterým většinou chybějí čistírny.

„Voda je sice v posledních letech na první pohled čistší, ale naopak přibývá mikroskopického znečištění,“ uvedl odborný referent Českého rybářského stavu pro životní prostředí a ichtyologii Pavel Vrána, podle kterého některé látky ve větší koncentraci dokážou měnit chování ryb i jejich rozmnožovací cykly. Díky čisté vodě mají ryby zdravější maso, ale je jich v řece méně, protože nemají tolik potravy.

Během září také brázdily tuzemské řeky čluny Greenpeace, které odebíraly desítky vzorků vltavské nebo labské vody, kterou budou analyzovat a zkoumat v ní přítomnost mikroplastů. Čistírna vod průměrného stotisícového města podle aktivistů do řeky denně vypustí až sto deset kilogramů mikroskopických plastových látek. Vzorky sedimentů odpadních vod s obsahem alkylfenolů z ústeckých Neštěmic dokonce stály před lety za spuštěním celosvětové kampaně k zákazu této nebezpečné látky.

„Stanovení zatížení povrchových vod takzvanými mikroplasty zatím není zahrnuto do monitoringu kvality povrchových vod, neboť dosud není jednoznačně definováno, které složky a velikostní frakce je třeba sledovat. Nejsou k dispozici ani vhodné jednotné metody pro vzorkování a analýzu,“ doplnil mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Scroll to Top