Čtvrtmiliardová akce v Rudě nad Moravou

blank

Obyvatelé Rudy nad Moravou na Šumpersku musejí počítat s rozkopanými silnicemi a pohybem stavebních strojů. Probíhají zde výstavby kanalizace a čistírny odpadních vod za zhruba 250 milionů korun. V historii obce s 2600 obyvateli se jedná o nejdražší stavbu. Potrubí je pokládáno na území Rudy a místních částí Hostice, Bartoňov, Radomilov a Hrabenov.

Celková délka kanalizace je 32 kilometrů. Podle starosty Bronislava Drozda jsou práce zhruba v polovině. Sdružení stavebních firem je má dokončit na podzim příštího roku. Společnost Vodohospodářská zařízení Šumperk navíc v trase hlavní silnice mění vodovodní řad.

„Po skončení výstavby kanalizace se budou povrchy silnic renovovat. Bylo by hloupé je opravovat po kanalizaci s tím, že by měl vodovod poruchy. Možná by to nastalo, v zemi je desítky let,“ zdůvodnil Drozd.

Řada samospráv na Šumpersku a Jesenicku připravuje investice do vodohospodářské infrastruktury

Například Javorník nechal v reakci na sucho v roce 2015 vyhloubit tři nové vrty. Se stavbou vodovodů počítá také Staré Město, nové zdroje a přivaděče vody vyhlíží také Mikulovice, které nechaly už před několika lety v lesích nad obcí vyhloubit devadesátimetrový vrt.

Podle starosty Mikulovic Jiřího Šimíka se nové zdroje hloubí pro budoucí generace. Vlastní zdroj vody by rády měly i Dolní Studénky. Ty chtějí vybudovat průzkumný vrt v místě, které se nachází poblíž stávajícího vodojemu v části Králec. Pokud bude mít zdroj dostatečnou kapacitu, mohou vodu odebírat dolnostudénské domácnosti.

V oblasti se rýsuje nový model vodárenství

O tom, jak bude vypadat provoz vodárenství na Šumpersku po roce 2020, se dále vedou diskuze. V úvahu přicházejí dvě varianty. Majitel provozní Šumperské provozní vodohospodářské odmítá prodat společnost Vodohospodářským zařízením, jejímiž akcionáři jsou obce v regionu.

Buď může být vyhlášena soutěž na nového provozovatele, nebo si VHZ vybudují vlastní provozní společnost. To by však přineslo výrazné zdražení vody. Podle současných propočtů zhruba o 15 korun za metr krychlový. Zastupitelům akcionářských obcí se nelíbí odvádění části zisku vlastníkům do zahraničí.

Scroll to Top